Kabrhel OPD

NDR 

Ústava NDR z roku 1949 sice navazuje na tu Výmarskou, ale poměrně záhy se začala 

rozcházet s realitou. Skládala se ze tří částí – Základy státní moci, Obsah a hranice státní moci a 
Výstavba státní moci – a upravovala základy politického a hospodářského zřízení, základní 
občanská práva či systém nejvyšších státních orgánů. Původně byla NDR federací 5 zemí (Saska, 
Meklenburska, Durynska, Braniborska a Saska-Anhaltska), v roce 1952 se změnila v unitární 
stát. Systém nejvyšších orgánu byl tvořen Lidovou sněmovnou (400 členů, volena občany), 
Sněmovnou zemí (volena zemskými sněmy), prezidentem republiky a vládou. Roku 1958 došlo 
k zániku Sněmovny zemí, v roce 1960 nahradila úřad prezidenta Státní rada. 

Skutečná státní moc však byla v rukou strany SED (Sozialistische Einheitspartei 

Deutschlands), která vznikla spojením komunistické a socialistické strany. Ta „přijímala 
rozhodnutí“, která poté státní orgány pouze uváděly do života.  

Ústava z roku 1968 již výslovně zakotvovala vedoucí úlohu dělnické třídy a SED. Za základ 

národního hospodářství označovala socialistické vlastnictví výrobních prostředků.  

Nejvyššími orgány byly: Lidová sněmovna, Státní rada (v jejím čele Walter Ulbricht, 

později Erich Honecker) a Rada ministrů. 

SRN 

viz otázka č. 46 

Srovnání 

SRN 

NDR 

dělba moci 

přísná  

žádná 

demokracie 

parlamentní, pluralitní 

lidová, systém jedné strany 

vlastnictví 

nedotknutelnost soukromého 

přednost společného 

základní práva 

nezcizitelná, vymahatelná 

zakotvena, nedodržována 

Miloslav Kabrhel 

OPD - zkouška 

47

otázka č. 49 – Výmarská republika – analýza ústavního systému 

viz otázka č. 46  

otázka č. 50 – příčiny neúspěchu Výmarské republiky 

1.  tvrdé podmínky Versailleské smlouvy – nezdařilo se sjednat revizi 
2.  antidemokratické myšlení ve vedoucích vrstvách – stálá touha po monarchii 
3.  hospodářská krize 4.  podcenění NSDAP a její propagandy 
5.  mezery ve Výmarské ústavě: nebyla zde žádná hodnotová orientace, absence