Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Kabrhel OPD

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (2.04 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

pozn.: tak nějak nevím, co psát, nějak uceleně to zpracováno není. Na druhou stranu 

nepředpokládám, že by se zrovna tahle otázka vyskytla u zkoušky. 

K prvnímu porušení vlastnického práva v Rusku došlo ihned s vydáním dekretu o půdě – 

veškerá půda se stávala státní. Zároveň byl vydán dekret O zákazu dědění. Za předpokladu, že 
vše bude „veřejné“ bylo nevyhnutelné, že se i ostatní hospodářská odvětví dostala do státního 
vlastnictví. V květnu 1918 byly znárodněny hutě a kovodělné podniky, do konce roku 1920 byly 
znárodněny veškeré podniky, které měly víc jak 5 či 10 osob.  

Zásahem do vlastnického práva bylo i zavedení tzv. prozdrazvjorstky dle které byli rolníci 

nuceni odevzdat veškeré přebytky hospodářské výroby. To logicky vedlo k poklesu jejich 
aktivity (nebyli nuceni dělat „navíc“)Toto opatření bylo zrušeno 21. 3. 1921, nahrazeno bylo 
naturální daní (fixní stanovení toho, kolik musí každý rolník odevzdat – když vyprodukoval víc, 
víc mu zůstalo – lepší motivace). 17. 5. 1921 byly malé podniky navráceny jejich původním 
majitelům a došlo tak alespoň k drobné možnosti soukromého vlastnictví. 

Celkový ráz sovětského pojetí vlastnictví byl dán marxistickou ideologií. Vše mělo být ve 

státním vlastnictví, proto bylo soukromé vlastnictví omezeno na minimum. Platí to hlavně pro 
hospodářskou oblast, kde byla např. půda pouze ve státním vlastnictví.  

otázka č. 44 – Společnost národů 

Jako vrchol integračních poválečných snad vznikla pacifisticky založená Společnost národů. 

Samotný vznik je spojován s osobou amerického prezidenta Woodrowa Wilsona, který ve 
svých čtrnácti bodech deklaroval nutnost vytvoření organizace, která by zaštiťovala 
mezinárodní právo či územní suverenitu jednotlivých členských států.  

Samotná organizace vzešla z výsledků Versailleské mírové konference, která byla podpisem 

završena 28. června 1919. Základní dokument organizace – Pakt společnosti národů.  
Zakládajícími členy bylo 43 států (přesná cifra se liší, záleží, jak kdo posuzuje tehdejší kolonie), 
maximálně bylo členy 58 států (Československo patřilo mezi zakládající státy). Německo se 
připojilo roku 1926 a vystoupilo roku 1933, Sovětský svaz roku 1934 a 1939 byl jako jediná 
členská země vyloučen. Sídelním městem byla Ženeva. Došlo také ke vzniku smírčího soudu 
(Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti) – dnešní Mezinárodní soudní dvůr (ICC)se sídlem 
v Haagu. 

Témata, do kterých materiál patří