Kabrhel OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Kodex zákonů o práci uzákonil osmihodinovou pracovní dobu, právo na stejnou mzdu za
stejnou práci. Garantoval značnou úlohu odborových organizací.
Rodinný zákoník stanovil hranici vstupu do manželství – 18 let pro muže a 16 let pro ženy.
Uzavřením manželství dle něj nevznikalo společné vlastnictví manželů.
Organizaci zemědělství upravoval Řád o socialistické organizaci půdy a o opatřeních
k přechodu k socialistickému zemědělství.
Vlastníkem veškeré půdy dle něj byl jednotný státní fond. Třemi základními formami kolchozů
byly zemědělská komuna, artěl a sdružení pro společné obdělávání půdy (TOZ).
Řád o revolučních tribunálech – proti TČ, které ohrožují vymoženosti revoluce
Miloslav Kabrhel
OPD - zkouška
41
Vedoucí zásady trestního práva RSFSR (1919) – první kodifikace trestního práva, klíčový
pro něj byl stupeň nebezpečnosti pachatele
otázka č. 41 – kult osobnosti a jeho dopad na sovětské právo
V roce 1922 vzniká funkce generální tajemníka bolševické strany, kterou obsahuje J. V.
Džugašvili – Stalin. Po Leninově smrti vzniká ve straně spor o nástupnictví mezi ním a Lvem
Trockým. Opozice proti Stalinovi vyvrcholila roku 1927, kdy se pod vedením Trockého,
Kameněva či Zinověva zformovala tzv. sjednocená opozice, byla však poražena. Definitivně se
k moci Stalin dostává roku 1929. Začíná období opěvování velikého a nenahraditelného vůdce
Stalina – kult osobnosti.
Dochází k vytvoření koncepce nepřítele lidu, jíž byl postižen každý, kdo ideově nepodléhal
vedení strany. Takoví lidé byli vystaveni krutým represáliím – psychickému i fyzickému mučení.
Celková koncepce stalinismu jako formy vládnutí zahrnuje totální byrokratizaci, kde
dochází k naprostému odstřihnutí člověka od státu jako takového. Více než kdy jindy se
projevovalo, že jinak vypadá právo na papíře a v praxi – sílící vliv ideologie, která stála nad
právem – Stalinova ideologie tak byla de facto pramenem práva. Stalinův kult osobnosti se
naplno projevil při čistkách v 30. letech – došlo k eliminaci politických odpůrců (např. Bucharin,
Kameněv, Zinověv – moskevské procesy). Celé řízení státu tak nakonec podléhalo Stalinovi,
jedinou možností pro ty, kteří nechtěli skončit jako mýdlo, byla souhlasit s ním a poslušně
přikyvovat.