Kabrhel OPD

mír revidován na berlínském kongresu  

o  prameny práva: ve městech Svod zakonov suščestvujuščich, na venkově obyčeje  

Reformy 60. let 

Roku 1861 je sice zrušeno nevolnictví, zaostalost země si však vyžaduje další reformy. Mezi 

ně patří: 

zemská reforma (1864) – zřízení všestavovské samosprávy vykonávaná zemskými 

shromážděními – drobná samospráva typu místního hospodářství, kultury či školství 

městská reforma (1870) – zřízení městských samospráv – městská shromáždění si 

volila městské dumy, jejich faktická moc byla ale malá 

soudní reforma (1864) – oddělení soudní moci od správy, nová soustava obecných a 

smírčích soudů, zřízení prokuratury, vytvoření instituce notářství 

vojenská reforma (1864 – 1874) – vybavení novými zbraněmi, zavedení všeobecné 

vojenské povinnosti

Po porážce u Cušimy (1905) v rusko-japonské válce v zemi naplno propukla první ruská 

revoluce. Dělnické stávky za ekonomické požadavky daly za vznik sovětům (orgány 

Miloslav Kabrhel 

OPD - zkouška 

37

revolučního boje). Carský režim revoluci brutálně potlačil (střelba do demonstrantů u Zimního 
paláce), nicméně vydal Manifest o zdokonalení státního zřízení (17. 10. 1905), ve kterém 
slíbil přeměnu na konstituční monarchii a vznik Státní dumy. V reálu ale i nadále car vládl 
absolutisticky, jehož mohl dumu jednoduše rozpustit. Navíc volební právo do nich nebylo ani 
rovné, ani všeobecné. Faktický konec samoděržaví tak přinesla až únorová revoluce. 

Stolypinova agrární reforma – první zákon vydán roku 1906, podle kterého mohl člen 

občiny požádat o vyjmutí půdy z občiny do osobního vlastnictví, dovršení v letech 1910-1911 – 
půda se stávala vlastnictvím rolníků, kteří ji ale často prodávali a stěhovali se do měst -> posílení 
zemědělské buržoazie (kulactva). 

otázka č. 36 - ruské revoluce roku 1917 a tzv. říjnové dekrety 

Během války se výrazně organizují sověty, 27. 2. 1914 vzniká Petrohradský sovět