Kabrhel OPD

Zatímco usus modernus vychází ze středověkých římskoprávních škol, pandektistika se zabývá 
přímo původním římským právem. Velký impuls jí dalo objevení Gaiových Institucí ve Veroně r. 
1816. Pandektistika se na základě studia Digest podílela na vytvoření obecné teorie 
občanského práva a současně vytvořila nový systém římského práva, který známe z našich 
učebnic. K výsledkům její činnosti patří BGB či ZGB (viz otázka č. 27). 

otázka č. 34 - francouzská III. republika (vznik, ústava, vývoj) 

Roku 1870 se nechal Napoleon III. zatáhnout do války s Pruskem. Záminkou pro válku bylo 

nástupnictví na španělský trůn.  

Španělská vláda ho nabídla pruským Hohenzollernům, což se nelíbilo Francii. Francouzský 

diplomat jednal s Vilémem I., který nechal zprávu o jednání poslat Bismarckovi. Ten ji nechal 

upravit tak, aby vyznívala urážlivě pro Francii – tzv. emžská depeše. Výsledkem bylo to, že 19. 7. 

1870 vyhlásila Francie válku Prusku. 

Samotná válka probíhala rychle, francouzská armáda byla početně slabší. Jedna její část byla 

obléhána u Mét, druhá byla poražena u Sedanu (Napoleon dokonce padl do zajetí). Tyto vojenské 
porážky zradikalizovaly pařížské obyvatelstvo, to 4. 9. vniklo do budovy parlamentu a vynutilo si 
vyhlášení republiky. Národní shromáždění vyslalo vojáky, aby odzbrojili pařížské gardisty, ti 
však odmítli bojovat proti svým krajanům a spolu s nimi vytvořili tzv. Pařížskou komunu. Ta 
fungovala od března do května 1871. 

Nová ústava byla po složitých kompromisech přijata až roku 1875. Ta zakotvovala 

republikánské zřízení. Moc byla tradičně rozdělena na zákonodárnou, výkonnou a soudní. V čele 
zákonodárné moci stál dvoukomorový parlament (poslanecká sněmovna volena přímo, senát 
nepřímo).  Vrcholným představitelem výkonné moci byl prezident (volený na 7 let), jednající ve 
spolupráci s vládou. Celkově však byly vlády slabé a často se střídaly, za což mohl i velký počet 
politických stran v parlamentu. Vrcholem soudní hierarchie byl kasační soud (Court de 
Cassation).