Kabrhel OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
revolučních vystoupeních ve Francii či Itálii tak vyvolaly snahu o odstranění policejních metod
vládnutí, zakotvení volebního práva a respektování dalších občanských svobod. Brzy byl
ustanoven Vorparlament ve Frankfurtu nad Mohanem (v budově Paulskirche), jehož hlavním
úkolem mělo být přijetí ústavy, kde se však překážkou ukázal střet maloněmecké (ze strany
Pruska a spojenců) a velkoněmecké (státy jihu Německa a Rakousko) koncepce sjednocení.
Řešením byla velkoněmecká koncepce, ovšem za podmínek, které Rakousko nemohlo přijmout.
Samotná koruna byla nabídnuta pruskému králi, ten ji však nepřijal. Po opadnutí revoluční vlny
došlo k postupnému odbourávání ústavních vymožeností, nicméně status quo z dob
předrevolučních nebyl navrácen úplně (např. v Prusku byla roku 1850 vyhlášena oktrojovaná
ústava).
Překážkami sjednocení byly zejména: rakouský vliv na německé federaci, obava Ruska a
Francie z velkého a silného Německa.
Rok 1848 ve Francii
Roku 1830 vzniká ve Francii červencová monarchie s Ludvíkem Filipem v čele. Země
ekonomicky vzkvétala, ale lidé se dožadovali reformy volebního práva. Jednu z demonstrací
nechal panovník potlačit ozbrojenými složkami, proti tomu lid povstal a Ludvík Filip by nucen
abdikovat a uprchnout. Došlo k vytvoření prozatímní vlády a k přípravě voleb do
Ústavodárného shromáždění. V listopadu byla přijata nová ústava a Francie se stala druhou
republikou. Do čela se dostal Ludvík Bonaparte, synovec Napoleona.
Francouzská druhá republika je nejkratší republikou v jejích dějinách. Formálně trvala do roku
1852, fakticky však zanikla při Napoleonově převratu 2. 12. 1851. Během jejího trvání došlo
k zavedení všeobecného volebního práva pro všechny muže či k rušení otrokářství v koloniích.
Druhého prosince provedl Ludvík Napoleon státní převrat, nechal rozehnat Zákonodárné
shromáždění a o rok později se prohlásil císařem Napoleonem III. Po dobu své vlády se opíral o
četnictvo, armádu a byrokratický aparát. Chyby v zahraniční politice a porážka od Pruska však
znamenaly Napoleonův konec roku 1870.