Kabrhel OPD

Miloslav Kabrhel 

OPD - zkouška 

36

 
Země byla rozdělena na 87 departmentů, v jejichž čele stáli prefekti. V Paříži navíc působil 

policejní prefekt. Departmenty se dále dělily na arrondissementy, kantony a obce.  

Francie byla také pochopitelně koloniální velmocí (Francouzská západní Afrika + Alžírsko, 

Tunisko, Maroko + Indočína). 

Počátek 20. století se nesl v duchu posilování vztahů se státy Dohody. Po vypuknutí války 

byla Francie napadena Německem (a jako tradičně poražena), nakonec však vzešla z války 
vítězně. Na Versailleské konferenci, kde chtěla co nejtvrdší podmínky po Německo, jí bylo 
navráceno Alsasko-Lotrinsko. V roce 1921 byl prezidentem zvolen Alexandre Millerand, 
premiérem byl Aristide Briand (pozdější autor Briand-Kellogova paktu. Dvacátá léta vesměs 
ovládají levicové vlády, tzv. levý blok. Vzhledem k potížím se splácením reparací obsazují 
francouzské jednotky Porúří. 

Třicátá léta jsou dobou vzrůstajícího neklidu v Evropě. Francie spolu s Británií upřednostňují 

politiku appeasementu vrcholící podpisem Mnichovské smlouvy (za Francii tam byl Édouard 
Daladier). 

otázka č. 35 - charakteristika ruského státu a práva (1850-1917) 

Rusko v 2. pol. 19. století: 
o  carský absolutistický systém – „samoděržaví“ – car disponoval veškerými prostředky, 

všechny jím ustanovené orgány byly pouze poradní 

o  agrární charakter země – trojpolní hospodaření 
o  ze šlechtických velkostatkářů se vyvinula carská byrokracie, která realizovala 

panovníkovu moc ve zbytku říše  

o  dělení obyvatelstva na šlechtu, duchovenstvo, měšťanstvo a venkovské obyvatelstvo 

(tvořilo cca 4/5 obyvatelstva) 

o  prohra v krymské válce – nutnost reforem, zejména zrušení nevolnictví (1861), 

zemská reforma (1864) 

o  dělení území na gubernie (50), ty se dělily na újezdy, ty dále na volnosti 
o  posílení mezinárodního postavení po rusko-turecké válce (1877-1878) – sanstefanský