Kabrhel OPD

otázka č. 37 – ústavy sovětského Ruska a SSSR 

Miloslav Kabrhel 

OPD - zkouška 

38

 
V. všeruský sjezd sovětů přijímá 10. 7. 1918 první sovětskou ústavu, jejíž první částí byla 

Deklarace práv národů Ruska tak, jak byla na III. sjezdu přijata. Dle této ústavy se Rusko stalo 
republikou s federativním uspořádáním, v níž veškerá moc náleží sovětům. Ústava 
k nahlédnutí zde. 

Celkový ráz této ústavy vystihoval ráz tehdejší doby. Bylo mj. zakotveno zrušení soukromého 

vlastnictví či znárodnění půdy. Zároveň byla formulována teze o přednostech sovětské 

demokracie před tou buržoazní. Subjektem práv je dle ní pracující lid, nikoli jednotlivec.  

Po vzniku Svazu sovětských socialistických republik v roce 30. 12. 1922 je v roce 1924 

přijata Ústava SSSR. Samotný vznik byl právně ošetřen v dvojici dokumentů – Deklaraci o 
vzniku SSSR a Smlouvě o vzniku SSSR.  

Samotná ústava je pouze jakýmsi 16článkovým zákonem o federaci. Stanovovala nové ústavní 

zřízení – v čele státu stál Všesvazový ústřední výkonný výbor SSSR skládající se ze Sovětu 

svazu a  Sovětu národností. Ponechávala jednotlivým svazovým republikám možnost mít vlastní 

ústavu. Vytváří Nejvyšší soud, jehož členy byli předsedové nejvyšších soudů svazových republik. 

Historicky třetí ústavou SSSR je ta z roku 1936, někdy také nazývána jako „stalinská 

ústava“. Opět k nahlédnutí zde. 

o  zakotvení totalitního režimu s vedoucí úlohou KSSS 
o  charakteristický rozpor mezi normami a realitou 
o 

výčet občanský práv a svobod (nenaplňováno), např. rovné, tajné, přímé volební 
právo,  

o  SSSR už není diktaturou proletariátu ale všelidový stát – stanovuje, že byly 

vybudovány základy socialismu 

o  vlastnictví – společné, státní, kolchozně družstevní, osobní – individuální (věci 

osobní potřeby vč. domů), kolektivní,