Kabrhel OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Násilné tempo kolektivizace bylo zaměřeno proti kulakům – zbohatlým sedlákům. Jejich
rodiny byly houfně přesídlovány či (v horším případě) končily v gulazích.
otázka č. 42 – sovětské trestní právo
Používání trestních norem v porevolučním období bylo možné pouze s přihlédnutím
k revolučnímu svědomí a revolučnímu právnímu vědomí – subjektivní, značně nejednotné a
snadno zneužitelné.
Prvním pokusem o systematizaci trestního práva se staly Vedoucí zásady trestního práva
RSFSR z prosince 1919. Hodnocení trestného činu záviselo na stupni nebezpečnosti pachatele.
Na Vedoucí zásady navázal trestní kodex RSFSR z roku 1922. Ten byl rozdělen na obecnou a
zvláštní část. Zvláštní část obsahovala 8 hlav seřazených podle stupně společenské
nebezpečnosti:
o protistátní trestné činy
o služební trestné činy
o porušení pravidel o odluce církve od státu
o hospodářské trestné činy
o trestné činy proti životu, svobodě a důstojnosti člověka
o majetkové činy
o vojenské trestné činy
o porušení pravidel chránících zdraví lidu, veřejnou bezpečnost a veřejný pořádek
Článek číslo 10 zaváděl princip analogie. Stanovoval, že při absenci konkrétní právní normy
je soudce nucen vyhledat normu, která je skutkovou podstatou nejbližší – porušení zásady „nulla
poena sine lege.“
Miloslav Kabrhel
OPD - zkouška
42
V roce 1922 vychází také trestněprocesní kodex. Trestní řízení dle něj mohlo být zahájeno
z iniciativy občanů, správních organizací či úřední osoby namísto orgánu činného v trestním
řízení.
Prvním všesvazovým trestněprávním předpisem byly Základní zásady trestního
zákonodárství SSSR a svatových republik (1924), zbytek upravovaly zákoníky jednotlivých
svazových republik.
otázka č. 43 – zásahy do vlastnického práva a pojetí vlastnictví v SSSR