Kabrhel OPD

prezident je však mohl suspendovat, ústava SRN toto nepřipouští 

dělba moci – obě ústavy respektují trojdělení moci, ústava SRN ho však dodržuje přesněji 

(slabší postavení prezidenta, posílení Spolkové rady) 

volba kancléře – ve Výmarské republice byl jmenován prezidentem, nyní ho na návrh 

prezidenta volí Spolkový sněm 

systém – Výmarská republika spíše prezidentský, v SRN čistě parlamentní demokracie 
svržení vlády – v SRN tzv. konstruktivní votum nedůvěry – po vyslovení nedůvěry vládě 

musí být do 48 hodin jmenován nový kancléř – mnohem stabilnější vlády, jejich menší počet 

otázka č. 47 – ústavní a politický vývoj v německých státech po r. 1945 

Ihned po válce byla země spravována Spojeneckou kontrolní radou. Na Postupimské 

konferenci bylo jednáno o osudu poválečného Německa.  Byl přijat program tzv. 4D – 
demilitarizace, denacifikace, dekartelizace a demokratizace. Celé území bylo rozděleno do 4 
okupačních zón pod vedením Spojenců – VB, Francie, USA a SSSR, stejně byl rozdělen Berlín. 
Zatímco západní mocnosti usilovaly o demokratickou podobu jednotného Německa, SSSR chtěla 
ze své části udělat svůj satelitní stát.  

Prvním krokem k rozdělení bylo vytvoření Bizónie (později Trizónie) s vlastním 

parlamentem, zemskou radou a výkonným aparátem. Na to zareagoval Sovětský svaz blokádou 
Berlína – došlo k vytvoření leteckého mostu, kterým do něj byly přepravovány základní 
potraviny a suroviny. Bylo jasné, že idea jednotného Německá je utopií a obě strany zahájily 
práce na státoprávním rozdělení Německa. 

SRN 

Ze zástupců parlamentů zemí Trizónie se ustavila Parlamentní rada, která 8. 5. 1949 přijala 

Grundgesetz (název „ústava“ nebyl použit záměrně, aby zůstala otevřená otázka možného 
sjednocení). Došlo tak ke vzniku Spolkové republiky Německo. 

Její ústavní zřízení je shrnuto v předchozí otázce, dále budu pokračovat v politickém