Kabrhel OPD

uzavírací klauzule (chybělo volební kvorum), snadné svržení vlády, silné postavení 
prezidenta, jeho nařízen pomohla nacistům k likvidaci opozice 

otázka č. 51 – nacistické právo – základní charakteristické rysy 

o  jakási dvojkolejnost právního řádu – klasický právní řád + „zájem německého 

národa“ 

o  opovržení principem rovnosti před zákonem – viz Norimberské zákony 
o  tvorba zákonů pojata ryze účelově  
o  nacistické právní předpisy vydávány v drtivé většině říšskou vládou či Vůdcem – 

Říšský sněm jich vydal několik pouze formálně – popření dělby moci, ta pouze 
v rukou vládnoucí elity 

o  starší normy sice přejaty, ale nacistická ideologie je umožňovala „chápat jinak“ – 

jinak byly např. chápány dobré mravy atd. 

o  samotný výklad práva byl podmíněn ideologicky, navíc Vůdcovy právní názory byly 

chápány jako nadřazený pramen práva 

o  pohrdání římským právem – „zájem státu má převládat nad zájmem jednotlivce“ – 

rozporu s ŘP 

o  „v zájmu většiny“ či „pro obecné blaho“ docházelo k narušení vlastnického práva 
o  trestní právo – nerespektování základních zásad trestního práva a trestního 

procesu, připuštění analogie, volný výklad norem, trest mohly vynášet i policejní 
složky – např. internace v koncentračních táborech, které byly pod správou SS

otázka č. 52 – uchopení moci nacisty 

Časté střídání vlád a s ním spojená politická nestabilita byly běžnou realitou Výmarské 

republiky. Ve spojení s Němci potupně vnímaným Versailleským systémem a dopady 
hospodářské krize byly tyto faktory ideálním „podhoubím“ pro extremistická hnutí. (viz otázka 
50). Není proto divu, že v roce 1930 dostala Hitlerova NSDAP 18% hlasů a v roce 1932 volby 
opanovala. Po zákulisních jednáních byl Adolf Hitler 30. 1. 1933 jmenován kancléřem.