Kabrhel OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
zemských sněmů a jejich nahrazení novými, které odpovídaly tehdejšímu složení Reichstagu.
Důsledky nástupu fašismu asi netřeba připomínat – pronásledování odpůrců, stavby
koncentračních táborů, antisemitismus. Snad jen připomenout, že v roce 1935 Hitler
remilitarizoval Porýní (mělo tam být 50km široké demilitarizované pásmo) – západní
mocnosti proti tomu nezasáhly. Dále pak anšlus – připojení Rakouska 12. 3. 1938. Dále už to
každý zná…
otázka č. 53 – Versailleský mírový systém
pozn.:poměrně kvalitní prezentace je na portálu Moderní dějiny – ke stažení zde. Myslím, že je
to dokonce ta, kterou měl Tauchen na přednášce…
Jednání o poválečném uspořádání Evropy byla ve Versailles započata 18. 1. 1919.
Účastnilo se jich dohromady 27 států a 5 britských dominií (Indie, Kanada, Nový Zéland,
Austrálie a jižní Afrika). Přizvány nebyly delegace Německa a Ruska. Hlavní úlohu na
konferenci měli zástupci pěti mocností – VB, USA, Francie, Itálie a Japonska – tzv. státy mající
zájmy všeobecného charakteru. Druhou kategorii tvořily státy mající zájmy dílčího charakteru –
např. Československo. Existovaly ještě: skupina států, které přerušily diplomatické styky
s Německem a skupina neutrálních států.
Samotná jednání však probíhala především mezi pěti mocnostmi. Georges Clemenceau
(francouzský premiér) prohlásil, že „velmoci, které postavily do boje 12 milionů mužů a rozhodly
válku, mají nesporné právo rozhodovat i o míru.“
Miloslav Kabrhel
OPD - zkouška
49
Jednotlivé delegace byly vedeny ministerskými předsedy a ministry zahraničí (vyjma USA,
které byly zastoupeny prezidentem Wilsonem). Rozdílná byla pochopitelně i jejich stanoviska
k řešení nastalé situace: