Kabrhel OPD

dělnických a vojenských zástupců. Prvního března 1917 se rozhodl předat moc Prozatímnímu 
výboru státní dumy, bude-li vyhlášena demokratická republika a svoláno ústavodárné 
shromáždění (+ další kraviny typu svoboda tisku, omezení …). Po abdikaci cara (3.3) došlo 
k vytvoření Prozatímní vlády a vzniku dvojvládí (PV x sověty), I. všeruský sjezd sovětů přijal 
rezoluci o podpoře Prozatímní vlády. O puč se mezitím pokusil generál Kornilov. 

Všeobecná nedůvěra ve vládu vedla k sílící revoluční náladě. Ozbrojené povstání 

v Petrohradu začalo 24. října 1917. Na prvním zasedání II. všeruského sjezdu sovětů bylo 
přijato prohlášení Dělníkům, vojákům a rolníkům o svržení moci kapitalistů. Tím byla 
završena Velká říjnová (listopadová) revoluce. 

Porevoluční vývoj 

II. všeruský sjezd sovětů přijal následující dekrety (říjnové dekrety): 
o  dekret o míru – návrh všem válčícím stranám o uzavření míru, prvním krokem 

tříměsíční příměří 

o  dekret o půdě – konfiskace veškeré statkářské či církevní půdy – znárodnění veškeré 

půdy 

o  dekret o vytvoření dělnicko-rolnické vlády - zvolení nejvyššího orgánu mezi sjezdy 

sovětů – Všeruský ústřední výkonný výbor - a první dělnicko-rolnickou vládu – Radu 
lidových komisařů v čele s V. I. Leninem (ten pán, co říkal: „Učit se, učit se, učit se“, tak 
se učte, pacholci!)

RLK přijala v listopadu 1917 Deklaraci práv národů Ruska – právona sebeurčení či 

zrušení národnostních výsad.

dekrety o soudech – celkem 3 – řeší poměr sovětské moci k starému právu – soudci mohli 
dodržovat staré předpisy, pokud nebyly v rozporu s revolučním smýšlením. Základní 
složkou sovětské soudní soustavy se stal místní lidový soud (tříčlenný senát – soudce a dva 
laici), vedle nich ještě revoluční tribunály – boj proti kontrarevoluci. 

leden 1918 – přijetí Deklarace práv pracujícího a vykořisťovaného lidu