Kabrhel OPD

Miloslav Kabrhel 

OPD - zkouška 

34

Rok 1848 v Itálii 

Roku 1848 je Itálie silně rozdrobená (viz mapa). Na 

Sicílii dříve vypuká povstání proti nadvládě Bourbonů, 
lid si vymůže přijetí demokratické ústavy. Dále 
dochází k odtržení Neapolska, kde je panovníkova moc 
taktéž omezena ústavou. Z ústav přijatých roku 1848 po 
celé Itálii je nejvýznamnější sardinská – tzv. Sardinský 
či Piemontský status. Ačkoli bylo hlavní motivací 
revolucionářů zakotvení různých občanských a 
politických práv, doprovodným jevem byla touha po 
italském sjednocení. Tomu bránila rakouská nadvláda 
za severu země. Útok proti Rakousku vedl sardinský 
král Karel Albert, ale byl poražen.  

Druhá vlna revoluce se zvedla v srpnu 1848, jejími 

motivy bylo vytvoření republiky. Do popředí se dostali 

      Giuseppe Mazzini a Giuseppe Garibaldi.  

otázka č. 32 - ústavní uspořádání a právo sjednoceného Německa 

Po porážce Francie roku 1870 se k Severoněmeckému spolku přidávají i jihoněmecké státy a 

vzniká tak německé císařství, někdy také označované jako druhá Německá říše. Ústava byla až 
na dílčí úpravy přejata od Severoněmeckého spolku (a opět neobsahovala úpravu základních 
lidských práv). Sjednocené Německo bylo spolkovým státem, ve kterém se pravomoci 
v zákonodárné, výkonné a soudní moci dělily mezi říšské a zemské orgány.  

Hlavním orgánem říše se stala spolková rada (Bundesrat), ve které mělo díky své mocenské 

převaze Prusko možnost negovat jakýkoli návrh na změnu ústavy. Spolu s říšským sněmem se 
podílela na zákonodárství. Od roku 1883 fungovala jako permanentně zasedající orgán. 

Císařem se dle nástupnického řádu pruského království stával pruský král. Stál v čele 

výkonné moci a armády.  

Zákonodárnou iniciativou disponoval říšský sněm (Reichstag), který dále schvaloval říšské 

zákony a hlasoval o říšském rozpočtu. 

Úkolem kancléře bylo vystupovat jako spojovací článek mezi říšskými orgány. Byl jmenován