Kabrhel OPD

o  v čele Nejvyšší sovět SSSR (2 komory), Rada lidových komisařů SSSR 

Poslední ústavou byla ta z roku 1977. (ale tu tady dle mého není třeba zmiňovat) 

otázka č. 38 – charakteristické rysy sovětského práva v porevolučních letech 

Celý systém sovětského práva by se dal charakterizovat „právo je to, co stát za právo 

prohlásí“. 

Snaha o radikální přeměnu společnosti logicky vedla i k rozsáhlým změnám právního řádu. 

Došlo k radikálnímu oddělení předrevolučního práva od porevolučního, ačkoli některé 
(např. trestní) normy platily i po revoluci v takřka nezměněné podobě – ale souzeny nově 
vybudovanou soustavou soudů. Příznačným rysem sovětského práva byla absence dělení 
práva na veřejné a soukromé, neboť dle Lenina „my nic soukromého neuznáváme, pro nás vše 
v oblasti hospodářské je veřejnoprávní a nikoli soukromé.“ Charakteristické rysy sovětského práva 
lze nalézt v soudcovské praxi: soudce byl při svém rozhodování limitován jednak právními 
normami, zároveň však musel nahlížet na případ třídně chápaným požadavkem spravedlnosti, 
někdy ještě zostřený nutností brát v potaz revoluční smýšlení. V soudních komisích lze také 
nalézt silný laický prvek. Dalším (a asi netřeba ho zmiňovat podrobněji) prvkem je 

Miloslav Kabrhel 

OPD - zkouška 

39

nedodržování lidských a občanských práv – mohla sice být stanovena, ovšem jejich 
naplňování je věc druhá. Zapříčiněno to bylo také tím, že práv nepožíval jednotlivec, ale 
pracující lid. 

otázka č. 39 - systém sovětského práva, důvody vzniku nových odvětví 

pozn.: pro bakaláře existuje na sovětské právo poměrně hezká prezentace - 

http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/js09/dejiny/web/prednasky/10._Statni_zrizeni_a_pravo_
sovetskeho_Ruska-print.pdf 

Systém sovětského práva lze díky absenci dělení na veřejné a soukromé rozčlenit na 

občanské právo a trestní právo. Občanské právo se dále dělí na rodinné, pracovní, pozemkové a 
kolchozní.