Kabrhel OPD

do sebe, protože mi zrovna tahle otázka nedává moc smysl a nevím, co si pod ní představit. 
Prezentaci v ISu na toto téma zde. 

V návaznosti na přirozenoprávní koncepce 17. a 18. století vznikají v 19. století rozsáhlé 

kodifikace, které souhrnně upravují jednotlivá právní odvětví. Vznikají tak obsáhlé zákoníky, ať 
již občanské, obchodní či trestní.  

Hlavními rysy přirozenoprávních kodifikací jsou výlučnost, úplnost, obecná závaznost či 

uplatnění principů svobody. Výlučností chápeme roli těchto zákoníků být hlavním zdrojem 
práva v dané oblasti. Zvyklosti či právní zásady se uplatňují pouze secundum et intra legem 
(pokud se jich zákon dovolával).  

1. občanské zákoníky 

Přelomovým předpisem v této oblasti se stal Code civil, který více či méně ovlivnil tvůrce 

pozdějších občanských zákoníků. Jak již název vypovídá, upravují oblast občanského 

práva – tj. právo rodinné, věcné, dědické či závazkové. Vedle Code civil sem lze zařadit 

Rakouský občanský zákoník – ABGB z roku 1811 či německý Bürgerliches Gesetzbuch -  

BGB. 

2. obchodní zákoníky

Slouží k úpravě obchodněprávních vztahů. Smyslem těchto zákoníků je vymezení 

jednotlivých subjektů těchto vztahů jako i úprava těch činností souvisejících 

s podnikáním, které neupravuje občanský zákoník. Obchodní zákoníky byly přijaty ve 

Francii (1808) či v Německu (1861).

3. trestní zákoníky 

Slouží k vymezení skutkovým podstat trestných činů. Na rozdíl od starších předpisů jsou 

nové trestní zákoníky koncipovány tak, aby pomáhaly napravovat pachatele. Liberální 

ideje vzešlé z VFR umožňovaly zahrnutí presumpce neviny či právo na obhajobu.

Přirozenoprávní kodifikace si kladly za cíl vytvořit nově uspořádané právo vzešlé z nových 

hodnot – ideálů VFR či osvícenských idejí.  

otázka č. 27 – občanskoprávní kodifikace na přelomu 19. a 20. stol – BGB, ZGB