Kabrhel OPD

z Francie stala konstituční monarchie. Hlavou byl panovník nazývaný „král Francouzů“. 
Ústředním orgánem bylo Zákonodárné shromáždění (Législative) se zákonodárnou 
pravomocí. Hlavou výkonné moci byl král, který jednal prostřednictvím svých ministrů. 30. 9. se 
Ústavodárné shromáždění se rozpustilo 30.9 1791. 

otázka č. 23 – nástin francouzského ústavního vývoje v letech 1789 – 1799 

Před Velkou francouzskou revolucí byla Francie absolutistickou monarchií. Nový ústavní 

systém se rodil v průběhu revoluce a lze ho rozčlenit zhruba takto: 

1.  Francie jako konstituční monarchie – září 1792, kdy Konvent vyhlásil republiku 
2.  období Konventu – Francie republikou – mluvíme o „první republice“ (nejprve 

girondistický, později jakobínský a termidorský), termidorská ústava zavedla 2 
sněmovny a direktorium, ale došlo k ústavní krizi, ze které vyšel vítězně Napoleon 
Bonaparte 

3.  období konzulátu – od roku 1799 

Ústava z roku 1791 vytvářela konstituční monarchii – moc byla rozdělena, zákonodárná byla 

reprezentována Zákonodárným shromážděním, v čele výkonné moci stál král (nebylo možné ho 
odvolat), jurisdikce náležela soudům. Volební právo (děleno na aktivní a pasivní)je omezeno 
majetkovým censem, takže voleb se mohlo účastnit pouze cca 20% obyvatel.  

Miloslav Kabrhel 

OPD - zkouška 

27

 
Postupně však převládaly názory, že by se Francie měla stát republikou. V noci z 9. na 10. 

září se rozezněly zvony, při povstání byl král zajat a uvězněn. Zákonodárné shromáždění bylo 
nahrazeno Národním konventem, kam mohl kandidovat kdokoli. Došlo k tvorbě frakcí: 

girondisté – umírnění, hlásili se k myšlenkám individuální svobody a ekonomickému 

liberalismu, v prvním Konventu jich bylo asi 165, zastupovali bohatou obchodní vrstvu 

jakobíni – radikálové, v čele Maxmilien Robespierre, původně cca 100, rekrutovali se 

z řad drobné buržoazie (tzv. sansculoti) 

zbytek se nepřidal nikam, byli nazývání „bažinou“ či „rovinou“