Kabrhel OPD

Nová ústava stanovovala různé cenzy a tím omezovala volební právo. Samotné volby byly 

dvoukolové a nepřímé.  

Nový systém však nebyl ústavně pevný, docházelo k rozporům mezi Direktoriem a Radou 

pěti set. Ze situace profitoval stále oblíbenější Napoleon Bonaparte. Vrátil se do Paříže a za 
podpory zkušených politiků (např. Fouché či de Talleyrand) provedl státní převrat. 

Poté, co všichni členové Direktoria podali demisi, rozehnalo Bonapartovo vojsko Radu pěti set. 

Svou diktaturu zahájil tím, že nechal vypracovat dekret o předání moci třem konzulům, z nichž 

on sám byl tím prvním. 

Napoleon nechal vytvořit novou ústavu, která nesla označení konzulská ústava.  

Miloslav Kabrhel 

OPD - zkouška 

28

Zákonodárná i výkonná moc svěřena 3 konzulům, státní radě a ministrům. První konzul měl 

rozhodující hlas, ostatní byly pouze poradní. Konzulové byli jmenováni Senátem (80 členů, voleni 

doživotně). Zákonodárný sbor tvořilo 300 členů starších 30 let. Dalšími státními orgány byli 

ještě Tribunát a Státní rada.  

otázka č. 24 – kodifikace z doby francouzské revoluce a císařství 

Vyjmenování jednotlivých ústav – viz výše.  

Třemi významnými kodifikacemi z dob císařství jsou občanský zákoník (Code Civil) z roku 

1804, obchodní zákoník (Code de commerce) z roku 1808 a trestní zákoník (Code pénal) 
z roku 1811.  

otázka č. 25 - Code civil a jeho význam pro vývoj práva ve světě 

Již od počátku revoluce byl zájem na tom, aby byla vypracována nová a ucelená kodifikace 

občanského práva, v dobách radikálních změn to však nebylo možné.  Završit legislativní práce 
se povedlo až Napoleonovi a jeho právníkům vydáním Code civil des Francais v roce 1804. 
Skládal se z úvodního titulu a tří knih o celkovém rozsahu 2281 článků.