Kabrhel OPD

Pařížskou smlouvou (zlomovým momentem bitva u Saratogy) 

od 1. března 1781 jsou tzv. Články konfederace první ústavou Spojených států 

amerických, ještě zachovávaly konfederační charakter, federaci zavádí až ústava z roku 

1787 

Americká Deklarace nezávislosti se stala jakousi předlouhou Velké francouzské revoluce, 

kde se stala předlouhou Deklarace práv člověka a občana. 

pozn.:dle názvu by sem určitě patřila ještě Velká francouzská revoluce, ale o ní jsou další 3 

otázky, tak to nacpu tam. Dále by tam ještě patřily revoluce v roce 1848, ale o nich je také 
samostatná otázka 

otázka č. 22 – Francie v letech 1789 – 1791 a Deklarace práv člověka a občana 

Krize absolutismu vyvrcholila v 80. letech 18. století. Francie hospodařila asi jako dnešní 

Zimbabwe, ve státní pokladně toho moc nebylo, král se proto rozhodl svolat generální stavy 
(poprvé od roku 1614), problémem byl způsob hlasování a jejich kompetence (stále mocnější 
buržoazie pro sebe chtěla více hlasů, protože třetí stav zastupoval 96% obyvatelstva, jeho hlas 
však byl stejný jako u šlechty a duchovenstva, navíc Ludvík chtěl stavy jako pouhé poradní 
těleso). 

Generální stavy se sešly 5. května 1789, tři měsíce se však pouze hádaly. 17. 6. se poslanci za 

třetí stav rozhodli udrhnout a vytvořili Národní shromáždění (později se k nim připojila část 
poslanců z ostatních stavů) – jejich požadavkem bylo vytvoření ústavy – proto se 9. 7. prohlásili 
Ústavodárným shromážděním, na což Ludvík zareagoval stahováním vojsk. Došlo k ozbrojeným 

13 kolonií 

Miloslav Kabrhel 

OPD - zkouška 

26

půtkám, pařížský lid se zmocnil zbraní a 14. 7. 1789 dobyl Bastilu – symbol absolutismu.  Král 
chtěl nejprve revoluci, která se mezitím šířila po celé Francii, zabránit, nakonec ale ustoupil. 
Ústavodárné shromáždění započalo práci na ústavě, nejprve ale 26. 8. 1789 schválilo Deklaraci 
práv člověka a občana.