Kabrhel OPD

1.  do boje se zapojuje vysoká šlechta – ale první se podrobuje (představitelé Vilém 

Oranžský, hrabě Egmont či admirál Hoorn) 

2.  nižší šlechta 
3.  kalvinističtí obchodníci z měst  

Miloslav Kabrhel 

OPD - zkouška 

24

vývoj občanské války 

Vysoká a nižší šlechta uzavírají tzv. svaz Kompromisu, tedy jakýsi „politický program.“ Do 

boje se po nich přidává i střední vrstva (jejich radikální složky – gézové - z fr. gueux - žebráci). 
Španělský král Filip proti nim vysílá svého místodržícího – vévodu z Alby, který chce obnovit 
absolutismus. Roku 1572 vypuká revoluce v severních provinciích, roku 1576 v jižních. Obě 
oblasti uzavírají tzv. gentské smíření – dohodu o jednotném postupu. Roku 1581 vznikají ze 
severních provincií tzv. Spojené nizozemské provincie – Španělsko je však uznává až 
Vestfálským mírem. Jedním z důsledků revoluce je odcizení severu a jihu, což rezultovalo 
v nezávislou Belgii v roce 1830.  

Anglie 

V Anglii byl panovník limitován parlamentem. 

Ekonomický rozmach, rozvoj námořního obchodu atd. 
logicky vedly k vzestupu moci buržoazie. V roce 1601 se 
stává králem Jakub I. Stuart, který chtěl vládnout 
absolutisticky (o parlamentu prohlásil, že je 
„shromážděním králových služebníků“) – spory.  Na něj 
navázal i jeho syn Karel I. Ten potřeboval pro vedení 
válek finance, proto o ně musel nejdříve požádat 
parlament – ten mu předložil Petition of Right (omezení některých králových práv a obhájení 
parlamentních výsad) - král ji přijal, ale roku 1629 
parlament rozpustil a vládal bez něj až do roku 1640. 
Snaha o zavedení státní anglikánské církve ve Skotsku 
se stala rozbuškou pro válku mezi ním a Anglií (na 
kterou byly opět potřeba peníze – král svolává