Kabrhel OPD

inkvizice – instituce katolické církve pro potlačování hereze, vykonstruované procesy, 

ve kterých se obvinění v důsledku mučení doznávali i k činům, které nespáchali 

Miloslav Kabrhel 

OPD - zkouška 

20

otázka č. 16 – Magna charta libertatum 

o  vydaná 19. června 1215 

Okolnosti vzniku 

Po porážce anglických vojsk v bitvě u Bouvines (r. 1214) ztratil anglický král své državy 

v Normandii a tím i o cenné zisky, což mělo vliv jednak na stav státní pokladny tak na jeho 
oblíbenost mezi šlechtou. Stejně tak vedl král spor o jmenování arcibiskupa z Canterbury, což 
ovlivňovalo jeho vztahy s papežskou stolicí. Některým baronům došla s králem trpělivost, a 
proto mu na Tři krále předložili své požadavky. Král je nakonec odmítl, na což zareagovali 
baroni tím, že začali napadat královské hrady a později vstoupili do Londýna (za podpory jeho 
obyvatel, kteří jim otevřeli brány). Tam mu předložili tzv. Články baronů (Articles of the 
Barons), které se později staly základem Charty. Tím si chtěla vysoká šlechta zajistit rozhodující 
postavení ve státě 

Obsah 

Charta byla psána latinsky a původně obsahovala 63 článků. Obsahovala například: 

o  požadavek na jednotné míry a váhy, požadavek svobodného vstupu a pobytu cizích kupců na 

území Anglie 

o  pro změnu daní je nutný souhlas Velké královské rady 
o  potvrzení dosavadních práv měst s výjimkou samostatných výsad pro Londýn 
o  požadavek baronů na souzení soudem jim rovných (peery) 
o  králi je zapovězeno bez řádného soudního řízení uvěznit svobodného obyvatele své země, 

dále mu není dovoleno sáhnout na svobodu, život či majetek barona bez rozsudku soudu – 
začátek vývoje vedoucího k ústavním svobodám 

o  baronům garantuje právo branného odporu jako možnosti vynucení dodržování Charty 
o  článek 61 – sestavení 25členného výboru pro dodržování Charty – základ parlamentního