Kabrhel OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
šlechta – vyvinula se z královské družiny, dělení na vyšší (hrabata, baroni) a nižší (rytíři,
zemani), taktéž nadána privilegii:
o privilegium zastávat státní úřady
o účast na volbě krále (pro vyšší šlechtice)
o iudicium parium - právo být souzen pouze soudem sobě rovných
o osvobození od placení daní ze svých dominikálů
o právo vést soukromé války
o právo branného odporu – při porušování udělených privilegií
měšťanstvo – „městský patriciát“ – nejbohatší měšťané, představitelé cechů, města
disponovala podílem na moci, bývala jim udělovaná privilegia (převážně ekonomická – právo
trhu, právo várečné, mílové, mincovní)
poddaní a nevolníci – ekonomicky či osobně závislé převážně venkovské obyvatelstvo (jako
poddané nazýváme pouze ekonomicky závislé jedince, nevolníci byli navíc i osobně nesvobodní
– pozn.), jim udělená půda – rustikál, šlechtická půda, na které pracovali – dominikál, odváděli
feudální rentu (různé dávky a služby), iura bannaria – nutnost kupovat si zboží pouze od
svého pána.
Miloslav Kabrhel
OPD - zkouška
16
otázka č. 10 – prameny středověkého práva a významné právní památky
Mezi prameny středověkého práva můžeme zařadit:
o právo obyčejové – celostátní i místní
o normativní právní akty právotvorných orgánů – tj. buď panovníka, měst či sněmů
o soudcovská tvorba práva
Právo obyčejové je chápáno jako pravidlo chování vytvořené společností samou, jehož
porušení však sankcionuje stát. Pro jeho použití ve středověku platí stejná pravidla jako dnes (tj.
longa counsuetudo a opinio iuris). Vedle právních obyčejů je však možno rozeznávat i
náboženské či morální normy. Výhodou obyčejového práva byla bezesporu jeho pružnost.
Normativní právní akty jako výsledek uvědomělé právotvorné činnosti vznikají buď z vůle