Kabrhel OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
ztratila území v Nizozemí či Švýcarsku, zároveň byl však panovník nucen uznat plnou územní
výsost říšských stavů, což v pozdější fázi vedlo k tzv. „knížecímu absolutismu“. Zeměpáni vládli
absolutisticky, byli zároveň nejvyššími zákonodárci, vystupovali jako nejvyšší soudní instance a
koordinovali svou zahraniční politiku.
Stavovská struktura
Říšské orgány
Němečtí králové (císaři římsko-němečtí) voleni od dob Oty I. již za života svého předchůdce, od konce 12. století volila šestice kurfiřtů,
roku 1289 k nim přibyl i český král, německý král se mohl nechat korunovat římským císařem,
tato tradice vymizela s rozmachem protestantství, král v pozdějších dobách (od dob Karla V.)
nucen podepsat volební kapitulaci, v níž se zavazoval vládnout určitým způsobem.
Vliv německých králů však stále slábl, po Vestfálském míru pouhá formální funkce.
Říšské stavy účast na říšských shromážděních (sněmech)
o říšská knížata – přímí vazalové císaře, zeměpáni, zvláštní postavení měli kurfiřtové –
nejmocnější zeměpáni, kteří se podíleli na volbě císaře
o říšská města – podléhala přímo císaři (např. Norimberk, Lübeck, Frankfurt nad Mohanem,
Hamburk či Brémy), postupně na ně přechází část panovníkovy moci, jsou oprávněna pěstovat
vlastní soudnictví, stavět vojsko či razit mince, každoročně odváděla panovníkovi stanovené
dávky a na požádání mu dávala k dispozici vojsko.
Od roku 1495 se říšské shromáždění označuje jako Reichstag. Skládal se ze tří kolegií –
kolegium kurfiřtů (v čele mohučský arcibiskup), kolegium říšských knížat a kolegium říšských
Miloslav Kabrhel
OPD - zkouška
14
měst. Vzniká také řádná deputace – sbor všech kurfiřtů a zvolených zástupců zbylých kolegií –
jednání o zemském míru, otázkách soudnictví. Od roku 1662 zasedá Reichstag nepřetržitě
v Regensburgu.
Zemské stavy o zemská šlechta, místní církevní autority a knížecí města