Kabrhel OPD

Sachsenspiegel (1215 – 1235) – autorem Eicke von Repkow, zdrojem východosaské právo, 

předpisy z oblasti zemského a lenního práva 

Schwabenspiegel (1275) – sepsání říšského práva (širší záběr než Sachsenspiegel) 

Miloslav Kabrhel 

OPD - zkouška 

15

otázka č. 9 - středověké stavovské monarchie 

Stavovská struktura se plně rozvíjela až v době vrcholného středověku, vrcholu dosáhla 

v pozdním středověku. Ke vzniku oddělených stavů docházelo vzhledem k rostoucí moci 
šlechty a rozvoji měst, společným motivačním faktorem byl podíl na moci, který oba stavy 
vyžadovaly.  Také vzrůstající moc duchovenstva rezultovala v její podíl na moci. Moc panovníka 
byla tedy omezena stavovským shromážděním, v krajním případě disponovala šlechta právem 
branného odporu (ius resistendi, toto právo například zakotveno ve Zlaté bule Ondřeje II. 
z roku 1222). Stavy byly tvořeny šlechtou (vyšší a nižší), duchovenstvem a měšťanstvem.  

Struktura stavovské monarchie 

tradiční dělení na stavy (nejprve duchovenstvo a šlechta, později i města) a závislé 

obyvatelstvo – poddané (nevolníky), se vzestupem měst se jistým způsobem vyčlenili 
řemeslníci, každá skupina se řídí vlastním právem - šlechta se řídí zemským, měšťanstvo 
městským, duchovenstvo kanonickým – vznik právního partikularismu 

duchovenstvo  –  organizovaný  stav,  politický  vliv,  rozsáhlý  pozemkový  majetek,  vlastnilo 

určitá privilegia: 

o  privilegium fori – vyjmutí ze světského soudnictví, duchovenstvo podléhalo pouze kanonickému 

právu a bylo souzeno církevními soudy 

o  privilegium immunitatis – osvobození od placení dávek a poplatků 
o  osvobození od vojenské služby 
o  na církev se nevztahovalo právo odúmrti – církevní majetek zůstal navždy církevním 
o  možnost vykonávat některé státní úřady – např. úřad kancléře  
o  nejvyšší hodnostáři se mohli podílet na volbě krále