Kabrhel OPD

Miloslav Kabrhel 

OPD - zkouška 

17

otázka č. 11 – sociální struktura společnosti vrcholného a pozdního středověku 

spojena dohromady s otázkou č. 9, mrkněte tam 

otázka č. 12 – středověký právní partikularismus 

Právním partikularismem chápeme nejednost práva tzn. jeho roztříštěnost (ať už 

v důsledku příslušnosti k určitému stavu či roztříštěnost teritoriální). Charakteristickým 
principem je princip personality práva (tj. člověk si „nesl své právo s sebou“). Právní 
partikularismus můžeme rozlišit např. na teritoriální a stavovský. 

Teritoriálním partikularismus můžeme charakterizovat jako nejednotnost právního řádu 

v závislosti na území. Tento partikularismus vznikal v důsledku existence právních obyčejů 
různých kmenů – v různých oblastech platilo různé právo. 

Naproti tomu jako stavovský partikularismus označujeme stav, kdy se určité vrstvy 

obyvatelstva řídí různým právem (měšťané městským, šlechta zemským, duchovenstvo 
kanonickým). Vznik stavovského partikularismu lze spojit s ekonomickou a politickou 
diferenciací společnosti.  

otázka č. 13 – práva osob a věcná práva ve středověku 

Práva osob 

Stejně jako dnes byl pro nabývání a pozbývání práv klíčový okamžik narození a smrti. Vedle 

fyzického skonu mohla osoba pozbýt práv také vstupem do kláštera nebo prohlášením za 
psance. Způsobilost k právnímu jednání mola být podobně jako dnes omezena například 
v důsledku pohlaví, věku, stavovské (či „státní“) příslušnosti či ztrátě cti (např. při 
vykonávání povolání kata či lazebnice). Středověké právo také nerozlišovalo mezi dospělostí a 
zletilostí. Věková hranice pro dospělost proto kolísala mezi 14 (u dívek 12) a 25 lety.  

Ženy požívaly tradičně menších práv než muži. Například v SŘŘ nemohly ženy disponovat 

nemovitým majetkem a stály v poručenství některého mužského příbuzného.  

Rodinné právo 

Ústředními oblastmi (netradičně) rodina a manželství. Úprava manželsko-právních vztahů