Kabrhel OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Vznik římsko-německé říše datován do roku 962,
zprvu centralizovaná říše, která se později díky
vzrůstající moci zeměpánů a existenci kmenových
vévodství stala silně decentralizovanou. Překážou
centralizované říše byl také systém lenních vztahů (zejména lenní přímus – viz výše), dále také
vznik celků teritoriální výsosti, kde si říšská knížata často budovala svůj úřednický aparát a
„vládla si po svém.“ Navíc jim císař uděloval regální práva (např. správní a soudní bonus, horní a
mincovní, celní regály), později také právo určit pro sebe a své poddané náboženské vyznání
(„cuius regio, eius religio“).
Miloslav Kabrhel
OPD - zkouška
13
Snahou o úpravu organizace říše se stala Zlatá bula Karla IV. z roku 1356.
o vydána jako reakce na mocenský vzestup knížat, především kurfiřtů
o snaha o zajištění císařské hodnosti pro Lucemburky
o ustanovení volby 7 kurfiřty (král český, vévoda saský, falckrabí rýnský, markrabí braniborský –
světští, arcibiskupové mohučský, kolínský a trevírský – duchovní)
o kurfiřtům přiznána rozsáhlá práva v oblasti ekonomie, správy či soudnictví (fakticky mohli nad
svými územími vládnout neomezeně), posílení šlechty na úkor měst
I nadále však docházelo k oslabování panovnické moci, nejkomplexněji se snažil říšskou krizi
řešit Maxmilián I. Habsburský:
o věčný zemský mír
o zřízení říšského komorního soudu a vydání Řádu říšského komorního soudu
o rozdělení Reichtstagu na 3 kolegia
o vytvoření říšského regimentu – orgán pro správu země v době nepřítomnosti císaře
o rozdělení na 6, později na 10 krajů
V 16. století zmítaly územím SŘŘ války – německá selská válka (1524) a šmalkadská válka
(1546-1547) zakončená augšpurským mírem z roku 1555.
Snahy o upevnění panovníkovy moci pak definitivně pohřbil Vestfálský mír. Jednak SŘŘ