Kabrhel OPD

Na textu se výrazně podílel markýz La Fayette, hrdina americké války za nezávislost. Předlohou 
k ní je Deklarace nezávislosti USA. Samotná deklarace je fundamentálním prvkem evropské 
právní kultury. Deklarace se stala stěžejním dílem pro pozdější určení základních práv člověka a 
základem demokracie, kterou známe v Evropě dnes. Poprvé v ní byly prohlášený zásady, které v 
současné době pokládáme za nesporné. Deklarace obsahuje práva člověka, která označuje jako 
přirozená, nezcizitelná a posvátná, lidé se rodí a zůstávají svobodnými a rovnými ve svých 
právech. Přirozenými a nezadatelnými právy jsou svoboda, vlastnictví, bezpečnost a právo na 
odpor proti útlaku. Výkonná moc je odvozena z principu svrchovanosti národa. Lidská svoboda 
spočívá v tom, že každý může činit vše, co neškodí druhému, omezení těchto svobod mohou být 
ustanoveny pouze zákonem. 
Zákon je vyjádřením všeobecné vůle, zakazovat má právo pouze činy, které škodí společnosti. Na 
tvorbě zákonů mají právo se účastnit všichni občané buď osobně, nebo prostřednictví svých 
zástupců. Všichni občané jsou si rovněž před zákonem rovni, každý člověk je až do doby, kdy je 
prokázána jeho vina, pokládán za nevinného. Deklarace garantuje náboženskou svobodu, svobodu 
slova („občan může tedy svobodně mluvit, psát, tisknout“) a rovněž právo vlastnické, které je 
podle deklarace nedotknutelným a posvátným právem, kterého nemůže být nikdo zbaven.  

Společně došlo tzv. srpnovými dekrety ke zrušení starého sociálního systému – zrušení 

daňových výsad či feudální povinnosti. Později byla Francie rozdělena na 83 správních 
departmentů. Specifickým rysem byl „boj“ proti církvi – došlo ke konfiskaci majetku či zrušení 
mnišských řádů. 

Roku 1791 dokončilo Ústavodárné shromáždění první francouzskou ústavu, čímž se