Vypracované otázky 2016

Otázka č. 38 – Integrační tendence a úsilí o sjednocení německých států v 1. pol. 19. stol. 37

Otázka č. 39 – Proces sjednocení Německa ve druhé polovině 19. století 38

Otázka č. 40 – Charakteristika státu a práva sjednoceného Německa 39

Otázka č. 41 – Periodizace vývoje Německa od roku 1918 do konce 20. století 39

Otázka č. 42 – Ústavní systém Výmarské republiky a SRN (společné znaky, rozdíly, východiska) 40

Otázka č. 43 – Ústavní a politický vývoj v obou německých státech po roce 1945 41

Otázka č. 44 – Ústavní systém SRN a NDR (analýza, srovnání, rozdíly) 42

Otázka č. 45 – Výmarská republika – analýza ústavního systému 43

Otázka č. 46 – Výmarská republika – důvody jejího neúspěchu 43

Otázka č. 47 – Právo v období Třetí říše – základní charakteristické rysy 43

Otázka č. 48 – Proces uchopení moci nacisty (příčina, legalita, důsledky) 44

Otázka č. 49 – Proces sjednocení Itálie 44

Otázka č. 50 – Politický a ústavní vývoj v Itálii v první polovině 20. století 45

Otázka č. 51 – Ústavní, právní a politický systém fašistické Itálie 47

Otázka č. 52 – Charakteristika ruského státu a práva v období od 16. století do roku 1917 47

Otázka č. 53 – Periodizace ruského ústavního a politického vývoje od revoluce 1917 do konce druhé světové války 49

Otázka č. 54 – Ruské revoluce roku 1917 a tzv. říjnové dekrety 50

Otázka č. 55 – Charakteristika sovětského práva, jeho systém, důvody vzniku nových odvětví 51

Otázka č. 56 – Prameny sovětského práva po revoluci 52

Otázka č. 57 – Kult osobnosti a jeho dopad na sovětské právo 53

Otázka č. 1 – Raně starověké státy, právo a právní památky

Obecná charakteristika

Státní organizace často nahrazovala starší rodovou organizaci (tento proces trval staletí). Rody se začaly spojovat a vzájemně ovládat.

Přechod od rodového uspořádání ke státní organizaci označujeme jako vojenskou demokracii → kolem autorit se shromažďovala vrstva bojovníků a úředníků

Vznik nejstarších státních útvarů spadá do 4. tisíciletí př. n. l., kdy tyto útvary vznikaly v oblastech s příznivými přírodními podmínkami, tj. v blízkosti velkých řek (Nil, Eufrat, Tigris, Chuang-Che, Ganga, Indus) → zavlažování (shromáždění a ovládnutí velké masy lidí na zavlažovací práce), využívání povodní, úrodné oblasti.

V J Evropě vznikaly státní útvary až v první pol. 1. tisíciletí př. n. l.

Charakteristickými znaky nejstarších států jsou zejména:

• Centralizovanost

• Existence otroctví

• Vznik práva a písma

  • Obyčejové právo je postupně nahrazováno legislativou právotvorných orgánů

  • Začínají se od sebe zřetelněji oddělovat právní, náboženské a morální normy

• Vznik organizovaného náboženství

  • Spojování státu a náboženství (panovník často ztotožněn s bohem)

    • Soustředění moci do rukou panovníka