Vypracované otázky 2016
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Kodex zákonů o práci uzákonil osmihodinovou pracovní dobu, právo na stejnou mzdu za stejnou práci. Garantoval značnou úlohu odborových organizací.
Rodinný zákoník stanovil hranici vstupu do manželství – 18 let pro muže a 16 let pro ženy. Uzavřením manželství dle něj nevznikalo společné vlastnictví manželů.
Organizaci zemědělství upravoval Řád o socialistické organizaci půdy a o opatřeních k přechodu k socialistickému zemědělství.
Vlastníkem veškeré půdy dle něj byl jednotný státní fond. Třemi základními formami kolchozů byly zemědělská komuna, artěl a sdružení pro společné obdělávání půdy (TOZ).
Řád o revolučních tribunálech – proti TČ, které ohrožují vymoženosti revoluce
Vedoucí zásady trestního práva RSFSR (1919) – první kodifikace trestního práva, klíčový pro něj byl stupeň nebezpečnosti pachatele
Otázka č. 57 – Kult osobnosti a jeho dopad na sovětské právo
V roce 1922 vzniká funkce generální tajemníka bolševické strany, kterou získává J. V. Džugašvili – Stalin. Po Leninově smrti vzniká ve straně spor o nástupnictví mezi ním a Lvem Trockým. Opozice proti Stalinovi vyvrcholila roku 1927, kdy se pod vedením Trockého, Kameněva či Zinověva zformovala tzv. sjednocená opozice, byla však poražena. Definitivně se k moci Stalin dostává roku 1929. Začíná období opěvování velikého a nenahraditelného vůdce Stalina – kult osobnosti.
Dochází k vytvoření koncepce nepřítele lidu, jíž byl postižen každý, kdo ideově nepodléhal vedení strany. Takoví lidé byli vystaveni krutým represáliím – psychickému i fyzickému mučení. Celková koncepce stalinismu jako formy vládnutí zahrnuje totální byrokratizaci, kde dochází k naprostému odstřihnutí člověka od státu jako takového. Více než kdy jindy se projevovalo, že jinak vypadá právo na papíře a v praxi – sílící vliv ideologie, která stála nad právem – Stalinova ideologie tak byla de facto pramenem práva. Stalinův kult osobnosti se naplno projevil při čistkách v 30. letech – došlo k eliminaci politických odpůrců (např. Bucharin, Kameněv, Zinověv – moskevské procesy). Celé řízení státu tak nakonec podléhalo Stalinovi, jedinou možností, jak v systému přežít, bylo souhlasit s ním a poslušně přikyvovat. Násilné tempo kolektivizace bylo zaměřeno proti kulakům – zbohatlým sedlákům. Jejich rodiny byly houfně přesídlovány či (v horším případě) končily v gulazích.