Vypracované otázky 2016

Otázka č. 54 – Ruské revoluce roku 1917 a tzv. říjnové dekrety

Během války se výrazně organizují sověty, 27. 2. 1914 vzniká Petrohradský sovět dělnických a vojenských zástupců. Prvního března 1917 se rozhodl předat moc Prozatímnímu výboru státní dumy, bude-li vyhlášena demokratická republika a svoláno ústavodárné shromáždění (+ další kraviny typu svoboda tisku, omezení …). Po abdikaci cara (3.3.) došlo k vytvoření Prozatímní vlády a vzniku dvojvládí (PV x sověty), I. všeruský sjezd sovětů přijal rezoluci o podpoře Prozatímní vlády. O puč se mezitím pokusil generál Kornilov.

Všeobecná nedůvěra ve vládu vedla k sílící revoluční náladě. Ozbrojené povstání v Petrohradu začalo 24. října 1917. Na prvním zasedání II. všeruského sjezdu sovětů bylo přijato prohlášení Dělníkům, vojákům a rolníkům o svržení moci kapitalistů. Tím byla završena Velká říjnová (listopadová) revoluce.

Porevoluční vývoj

II. všeruský sjezd sovětů přijal následující dekrety (říjnové dekrety):

• Dekret o míru – návrh všem válčícím stranám o uzavření míru, prvním krokem tříměsíční příměří

• Dekret o půdě – konfiskace veškeré statkářské či církevní půdy – znárodnění veškeré půdy

• Dekret o vytvoření dělnicko-rolnické vlády - zvolení nejvyššího orgánu mezi sjezdy sovětů – Všeruský ústřední výkonný výbor - a první dělnicko-rolnickou vládu – Radu lidových komisařů v čele s V. I. Leninem (ten pán, co říkal: „Učit se, učit se, učit se“, tak se učte, pacholci!)

RLK přijala v listopadu 1917 Deklaraci práv národů Ruska – právo na sebeurčení či zrušení národnostních výsad.

Dekrety o soudech – celkem 3 – řeší poměr sovětské moci k starému právu – soudci mohli dodržovat staré předpisy, pokud nebyly v rozporu s revolučním smýšlením. Základní složkou sovětské soudní soustavy se stal místní lidový soud (tříčlenný senát – soudce a dva laici), vedle nich ještě revoluční tribunály – boj proti kontrarevoluci.

Leden 1918 – přijetí Deklarace práv pracujícího a vykořisťovaného lidu

Otázka č. 55 – Charakteristika sovětského práva, jeho systém, důvody vzniku nových odvětví

Systém sovětského práva lze díky absenci dělení na veřejné a soukromé rozčlenit na občanské právo a trestní právo. Občanské právo se dále dělí na rodinné, pracovní, pozemkové a kolchozní.

Občanské právo

Charakteristickým zásahem do soukromého práva je nová úprava vlastnického práva a s ní spojená snaha zásadně omezit a později likvidovat soukromé vlastnictví. Dekret o půdě přijatý II. všeruským sjezdem sovětů znárodňoval veškerou půdu. V letech 1917 – 1918 došlo ke znárodnění klíčových oblastí – např. bank či velkých průmyslových podniků. V otázce dědické byla maximální výše dědění deset tisíc rublů, vše navíc se stávalo majetkem RSFSR, ačkoli pozdější OZ dědění připouštěl