Vypracované otázky 2016
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Otázka č. 50 – Politický a ústavní vývoj v Itálii v první polovině 20. století
Italské království bylo vyhlášeno roku 1861, Řím byl připojen roku 1870. Ústavou byl obměněný Piemontský status. Parlament byl dvoukomorový – sestával se z Královského senátu (volen panovníkem) a Sněmovny reprezentantů (volena muži, kteří prošli věkovým, majetkovým a vzdělanostním censem, k rozšíření došlo roku 1912, kdy mohli volit vesměs všichni muži starší 30 let).
Roku 1901 byl přijat zákon, který přesněji rozděloval kompetence vlády. Během války pak vzrostla její úloha, když stále častěji svými akty nahrazovala zákony.
Ačkoli byla Itálie členem Trojspolku, do války se po jejím vypuknutí aktivně nezapojila a vyhlásila neutralitu. Roku 1915 uzavřela tzv. Londýnskou dohodu – zapojila se do války na straně Trojdohody, která jí po vítězství přislíbila jižní Tyrolsko, Slovinsko či Dalmácii. Tyto sliby pak nebyly ve Versailles dodrženy, což vyvolalo velké rozčarování a usnadnilo také nástup fašistů – „zmrzačené vítězství.“
Ihned po válce vzniká křesťanská Lidová strana, která měla být alternativou pevně organizovaným socialistům, vyčleňovat se začali také komunisté. Neklidná situace vyvrcholila v letech 1919-1920, která byla kvůli častým stávkám a sociálním protestům nazývána „rudou dvouletkou.“
Vznik a vzestup fašismu
Bývalý učitel Benito Mussolini se před válkou angažoval v socialistickém hnutí, ale pro své názory podporující vstup do války se se stranou rozešel. Roku 1919 zakládá Fascio di combattimento – zárodek budoucí fašistické strany, ve které se sdružila pestrá paleta lidí – demobilizovaní vojáci, obchodníci či republikáni. Samotný program byl konglomerátem zejména socialistických a národnostních otázek:
Zavedení volebního práva pro ženy,
Snížení aktivního volebního práva na 18 let
Zavedení osmihodinové pracovní doby, podíl zaměstnanců na vedení podniků
Konfiskaci či vysoké zdanění válečných zisků
Zestátnění některých velkých podniků
Vytvoření národní milice a vytvoření impéria pod heslem „Velké Itálie“.
Vstup na politickou scénu byl poměrně nenápadný. Ve volbách roku 1919 kandidovali fašisté v Milánsku, ale do parlamentu se neprosadili. Fašistické bojůvky začaly na venkově, později i ve městech šířit atmosféru strachu, čímž se zalíbily většině Italů (fašisté pro ně nakonec byli lepší alternativou než socialisté či komunisté). Zemí zmítaly stávky (např. generální stávka byla v továrně Alfa Romeo v Miláně). Z obav před posilováním levice nabídly pravicové strany po volbách roku 1921 Mussolinimu místo ve vládě. Ten požadoval (ačkoli dostal ve volbách pouze 7%) křeslo premiéra.
Vše vyvrcholilo tzv. říjnovým pochodem na Řím – demonstrace síly fašistů, kdy 30 tisíc „černých košil“ pochodovalo směrem k Římu. Mussolini vyhrožoval, že pokud nebude jmenován premiérem, vezmou si fašisté moc sami. Král Viktor Emanuel III. ustoupil a ve strachu z občanské války Mussoliniho jmenoval premiérem.