Vypracované otázky 2016

Prvním krokem k rozdělení bylo vytvoření Bizónie (později Trizónie) s vlastním parlamentem, zemskou radou a výkonným aparátem. Na to zareagoval Sovětský svaz blokádou Berlína – došlo k vytvoření leteckého mostu, kterým do něj byly přepravovány základní potraviny a suroviny. Bylo jasné, že idea jednotného Německá je utopií a obě strany zahájily práce na státoprávním rozdělení Německa.

SRN

Ze zástupců parlamentů zemí Trizónie se ustavila Parlamentní rada, která 8. 5. 1949 přijala Grundgesetz (název „ústava“ nebyl použit záměrně, aby zůstala otevřená otázka možného sjednocení). Došlo tak ke vzniku Spolkové republiky Německo.

Její ústavní zřízení je shrnuto v předchozí otázce, dále budu pokračovat v politickém vývoji.

Prvním kancléřem SRN se stal Konrád Adenauer, prvním prezidentem Theodor Heuß. Významnou postavou byl také Ludwig Erhardt - ekonom, tvůrce „německého hospodářského zázraku“, díky kterému se SRN v roce 1951 dostala na předválečnou úroveň, pozdější kancléř (1963-1966).

Základním rysem Adenauerovy politiky bylo začlenění SRN do západoevropských struktur – SRN patřila k zakládajícím státům ESUO i EHS. Roku 1955 vstupuje do NATO, na což východní blok reaguje vytvořením Varšavské smlouvy. V roce 1957 dochází k připojení Sárska.

Po Adenauerovi se kancléřského křesla ujíma Erhardt, po něm Kurt Georg Kiesinger.

Obratem v německé zahraniční politice je nástup Willyho Brandta v roce 1969 (kancléřem do 1974) – Ostpolitik (východní politika). Docházelo ke zlepšování vztahu se Sovětským svazem, Polskem a Československem, byly uzavřeny i sovětsko-německá, německo-polská nebo Pražská smlouva (1973)- anulace Mnichova, nedotknutelnost hranic, odškodnění sudetských Němců. Roku 1973 jsou SRN i NDR přijaty do OSN. Brandtovými nástupci byli Helmut Schmidt a Helmut Kohl. Ke znovusjednocení Německa došlo 3. 10. 1990.

NDR

Německá demokratická republika se vyvinula ze sovětské okupační zóny (v čele s G. K. Žukovem). Po krachu jednání o sjednocení přijímá Německý lidový kongres roku 1949 ústavu a dochází tak k vytvoření NDR. Prvním prezidentem se stal Wilhelm Pieck. Přímou okupační správu nahradila Sovětská kontrolní komise (která ovlivňovala vládu tak jako tak), plná suverenita byla NDR garantována až roku 1955. Davy emigrantů do SRN přinutily špičky NDR k jednání – NDR chtěla začlenit celý Berlín pod svou správu, to se však (logicky) nesetkalo s pochopením na straně SRN – došlo k vybudování Berlínské zdi (1961). Roku 1968 je přijata nová ústava, nazývaná socialistická.

Otázka č. 44 – Ústavní systém SRN a NDR (analýza, srovnání, rozdíly)

NDR

Ústava NDR z roku 1949 sice navazuje na tu Výmarskou, ale poměrně záhy se začala rozcházet s realitou. Skládala se ze tří částí – Základy státní moci, Obsah a hranice státní moci a Výstavba státní moci – a upravovala základy politického a hospodářského zřízení, základní občanská práva či systém nejvyšších státních orgánů. Původně byla NDR federací 5 zemí (Saska, Meklenburska, Durynska, Braniborska a Saska-Anhaltska), v roce 1952 se změnila v unitární stát. Systém nejvyšších orgánu byl tvořen Lidovou sněmovnou (400 členů, volena občany), Sněmovnou zemí (volena zemskými sněmy), prezidentem republiky a vládou. Roku 1958 došlo k zániku Sněmovny zemí, v roce 1960 nahradila úřad prezidenta Státní rada.