Vypracované otázky 2016

Grundgesetz für die Bundesrepublik Deutschland

24. 5. 1949 vstoupila v platnost ústava SRN – Grundgesetz. Skládal se z preambule a 11 oddílů. Lze ho charakterizovat jako rigidní, psaný a monolegální dokument. Z důvodu možnosti ovlivnění nacistickou ideologií byl značně omezen institut lidového hlasování, který byl hojně využíván ve Výmarské republice – klíčová je forma zastupitelské demokracie. Pro zdůraznění významu lidských práv je tento oddíl zařazen hned na začátek ústavy (č. 1 – 19). Článek 20 říká, že „Spolková republika Německo je sociálním právním státem“. Ústava také obsahuje tzv. klauzuli věčnosti (Ewigkeitsklausel – čl. 79 odst. 3) – některé její součástí nemohou být změněny (např. základní práva či federativní uspořádání).

Veškeré kompetence se opět dělí mezi Spolek a jednotlivé země, opět platí zásada, že spolkové právo ruší to zemské.

• Spolkový sněm – volený občany, zákonodárná pravomoc, na návrh prezidenta volí spolkového kancléře, na rozdíl od Výmarské republiky se dá těžko rozpustit – stabilnější systém

• Spolková rada – zastoupení jednotlivých zemí, každá vysílá 3-5 zástupců, její předseda případně zastupoval prezidenta

• Spolkový prezident – mnohem slabší než ve Výmarské republice, nyní vesměs čestná a reprezentativní funkce – jmenování soudců, úředníků, volen Spolkovým shromážděním (Bundesversammlung – tvořeno poslanci Spolkového sněmu a delegáty zemských sněmů)

• Spolkový kancléř – fakticky nejmocnější postava, udával hlavní směr politiky, společně s vládou odpovědný Spolkovému sněmu

• Soudní soustava je tvořena úředními, zemskými, vrchními zemskými a nejvyšším Spolkovým ústavním dvorem, roku 1951 byl ještě zřízen Spolkový ústavní soud

Srovnání

• Postavení lidských práv – ve Výmarské ústavě sice byla tato práva zakotvena, říšský prezident je však mohl suspendovat, ústava SRN toto nepřipouští

• Dělba moci – obě ústavy respektují trojdělení moci, ústava SRN ho však dodržuje přesněji (slabší postavení prezidenta, posílení Spolkové rady)

• Volba kancléře – ve Výmarské republice byl jmenován prezidentem, nyní ho na návrh prezidenta volí Spolkový sněm

• Systém – Výmarská republika spíše prezidentský, v SRN čistě kancléřská demokracie

• Svržení vlády – v SRN tzv. konstruktivní votum nedůvěry – po vyslovení nedůvěry vládě musí být do 48 hodin jmenován nový kancléř – mnohem stabilnější vlády, jejich menší počet

Otázka č. 43 – Ústavní a politický vývoj v obou německých státech po roce 1945

Ihned po válce byla země spravována Spojeneckou kontrolní radou. Na Postupimské konferenci bylo jednáno o osudu poválečného Německa. Byl přijat program tzv. 4D – demilitarizace, denacifikace, dekartelizace a demokratizace. Celé území bylo rozděleno do 4 okupačních zón pod vedením Spojenců – VB, Francie, USA a SSSR, stejně byl rozdělen Berlín. Zatímco západní mocnosti usilovaly o demokratickou podobu jednotného Německa, SSSR chtěla ze své části udělat svůj satelitní stát.