Vypracované otázky 2016
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
1882: Trojspolek (IT) – vzájemná vojenská pomoc, vedoucí postavení Německo
1892: spojenectví F a RUS, později VB 1904 Trojdohoda
První světová válka – IT vstoupila r. 1915 na straně dohody
1914 – 1918: první světová válka – Německo poražený stát, císař Vilém II. abdikoval a 4. 11. 1918 v Reichstagu vyhlášena republika (Výmarská republika 1919 - 1933)
Otázka č. 36 – „Translatio imperii“ a středověká římsko-německá říše
První státní útvary na území dnešního Německa byly germánské státy, později ovládané Franckou říší, po jejímž rozpadu se na území Východofrancké říše tvoří Svatá říše římská (ideologie translatio imperii – německý král se dle ní stává legitimním nástupcem římských císařů, vznik spojován s Otou I.). SŘŘ měla být univerzálním mocenským svazkem všech křesťanských panovníků.
Vznik římsko-německé říše datován do roku 962, zprvu centralizovaná říše, která se později díky vzrůstající moci zeměpánů a existenci kmenových vévodství stala silně decentralizovanou. Překážou centralizované říše byl také systém lenních vztahů (zejména lenní přímus – viz výše), dále také vznik celků teritoriální výsosti, kde si říšská knížata často budovala svůj úřednický aparát a „vládla si po svém.“ Navíc jim císař uděloval regální práva (např. správní a soudní bonus, horní a mincovní, celní regály), později také právo určit pro sebe a své poddané náboženské vyznání („cuius regio, eius religio“).
Snahou o úpravu organizace říše se stala Zlatá bula Karla IV. z roku 1356
Vydána jako reakce na mocenský vzestup knížat, především kurfiřtů
Snaha o zajištění císařské hodnosti pro Lucemburky
Ustanovení volby 7 kurfiřty (král český, vévoda saský, falckrabí rýnský, markrabí braniborský – světští, arcibiskupové mohučský, kolínský a trevírský – duchovní)
Kurfiřtům přiznána rozsáhlá práva v oblasti ekonomie, správy či soudnictví (fakticky mohli nad svými územími vládnout neomezeně), posílení šlechty na úkor měst
I nadále však docházelo k oslabování panovnické moci, nejkomplexněji se snažil říšskou krizi řešit Maxmilián I. Habsburský:
Věčný zemský mír
Zřízení říšského komorního soudu a vydání Řádu říšského komorního soudu
Rozdělení Říšského sněmu na 3 kolegia (říšská města, říšská knížata, kurfiřti)
Vytvoření říšského regimentu – orgán pro správu země v době nepřítomnosti císaře
Rozdělení na 6, později na 10 krajů
V 16. století zmítaly územím SŘŘ války – německá selská válka (1524) a šmalkadská válka (1546-1547) zakončená augšpurským mírem z roku 1555.
Snahy o upevnění panovníkovy moci pak definitivně pohřbil Vestfálský mír. Jednak SŘŘ ztratila území v Nizozemí či Švýcarsku, zároveň byl však panovník nucen uznat plnou územní výsost říšských stavů, což v pozdější fázi vedlo k tzv. „knížecímu absolutismu“. Zeměpáni vládli absolutisticky, byli zároveň nejvyššími zákonodárci, vystupovali jako nejvyšší soudní instance a koordinovali svou zahraniční politiku.