Vypracované otázky 2016

V květnu 1968 otřásly zemí studentské nepokoje a následně i generální stávka. (Od té doby Francouzi stávkují pořád).

Po de Gaullově odstoupení se do prezidentského křesla dostal Georges Pompidou. Za jeho vlády došlo k liberalizaci hospodářství, sám Pompidou byl zastánce evropské integrace a inicioval přístupová jednání s VB. V proevropské politice pokračoval i jeho nástupce – Valéry Giscard d’Estaing.

Dlouhých čtrnáct let si poté Elysejského paláce užíval Francois Mitterand. Došlo k zestátňování velkých podniků a k provedení sociálních reforem (byl např. zrušen trest smrti).

Od roku 1995 do roku 2007 byl prezidentem Jacques Chirac. Od roku 2007 stojí v čele Nicolas Sarkozy Jeho nástupcem se stal Francois Hollande.

Otázka č. 35 – Periodizace vývoje Německa od rozpadu římsko-německé říše do roku 1918

• 1806: zánik SŘŘ jako důsledek napoleonských válek

  • Na německém území vzniklo několik malých států a neexistovala zde žádná ústřední moc (největší Prusko, Bavorsko, Bádensko)

• 1813: Bitva národů u Lipska (Prusko, Rakousko, Rusko porazily Francii)

  • Počátky sjednocení Německa od Vídeňského kongresu (1814-15)

  • Vznik Německého spolku – roztříštěný, založen na mezinárodní smlouvě, spolek států (Staatenbund) – ne spolkový stát (Bundesstaat)!

• 1817: Wartburg

  • Shromáždění studentů (k výročí 300 let od zveřejnění Lutherových tezí)

  • Burschenschaften – formulovali společný politický program (liberální požadavky, politická, náboženská a hospodářská jednota Německa)

• V 1. pol. 19. stol. podmínky v jednotlivých německých státech odlišné (konzervativní Prusko x liberální Bádensko)

• Červencová revoluce ve Francii zasáhla i Německo

  • Došlo k posílení vlivu liberálů a přijetí moderně koncipovaných právních norem nebo k povstání měšťanů ve větších městech

• Pro rozvoj průmyslu a obchodu nutné odstranění cel

  • 1833: celní spolek (pod patronací Pruska, bez Rakouska) ekonomická expanze, posílené národní vědomí (důležitý krok na cestě ke sjednocení)

• Na konci 40. let 19. st. požadavky na odstranění feudálních přežitků a zavedení rozsáhlejších svobod

• V německých státech napjatá politická situace – k vypuknutí revoluce přispěly zprávy o vypuknutí revoluce ve Francii a Itálii ve většině zemí nové liberální vlády, realizovaly nejnaléhavější požadavky zradikalizovaných vrstev společnosti, nové zastupitelské orgány (omezily moc zeměpánů)

• Březen 1848: ustanoven Vorparlament

  • Rozhodl o svolání celoněmeckého parlamentu (hlavní úkol – přijetí jednotné německé ústavy)

• Německé ústavodárné Národní shromáždění se poprvé sešlo 18. 6. 1848 ve Frankfurtu – FRANKFURTSKÝ SNĚM

  • Zřízen institut říšského správce (Jan Habsburský)

  • Úkoly: stanovit územní rozsah nové německé říše

najít vhodnou hlavu