Vypracované otázky 2016

• Maloněmecká koncepce (Prusko + spojenci) – sjednocení německých států s vyloučením habsburských zemí

• Velkoněmecká koncepce (J Německo a Rakousko) – veškerá území obývaná Němci, bývalé území SŘŘ a Německého spolku (včetně Českých zemí)

• Nakonec schválena velkoněmecká, ale podmínky stanoveny tak, že byly pro Rakousko nepřijatelné

• Frankfurtská ústava - princip dělby moci

- Z: dvoukomorový parlament

- V: císař (ústavně neodpovědný), prostřednictvím ministrů kontrolovaných
parlamentem

- konstituování říšského soudu s ústavněprávní kompetencí

• Před dokončením ústavy (prosinec 1848) vydalo Národní shromáždění katalog základních občanských práv (Základní práva německého národa, platil do roku 1851)

• Parlament zvolil císařem pruského krále – ten to odmítl, tím zavrhl celý ústavní text

• Sněm rozpuštěn 30. 5. 1848

• Radikálnější část (bez liberálů) přesídlila do Stuttgartu – zde jako zbytkový parlament – po několika dnech rozehnán

• Zeměpáni zase od roku 1849 upevňovali své postavení – potlačovali revoluční vystoupení, odbourávali ústavní vymoženosti, snažili se vrátit předrevoluční poměry

• 1850 vyhlášení oktrojované ústavy v Prusku – garantovala zastupitelský systém a omezená občanská práva

• Pruský král zveřejnil svůj plán na vytvoření unie maloněmeckého spolkového státu – více federativní uspořádání, zachovával monarchům více práv

• Proti tomuto plánu Rakousko, ostatní německé státy pozitivní přístup 1849 smlouva tří králů (Prusko, Hannoversko, Sasko) – zřízen německý spolkový stát bez Rakouska

• Vytvořen Říšský soud, volby do Říšského sněmu (měl zasedat v Erfurtu, odtud Erfurtská unie)

pro odpor Rakouska (podporovaného Ruskem) nakonec Erfurtská unie rozpuštěna tzv. Olomouckými punktacemi, došlo k obnovení Německého spolku

• Na počátku 60. let vyostřené rakousko-pruské vztahy

• Do procesu německého sjednocení vstoupil roku 1862 pruský kancléř OTTO VON BISMARC - zastánce provedení sjednocení „shora“ (řešení německé otázky i „krví a železem“)

• 1863 Frankfurt – shromáždění německých knížat svolaných Rakouskem – bojkot ze strany Pruska

• 1864 válka s Dánskem o Šlesvicko a Holštýnsko (Rakousko chtělo obnovit jejich suverenitu, Prusko je chtělo anektovat) 1866 prusko-rakouská válka

  • Prusko vystoupilo z Německého spolku a prohlásilo jej za zaniklý

  • Spojenectví Pruska a Itálie – Rakousko nuceno bojovat na dvou frontách

  • Porážka Rakouska v bitvě u Sadové – Prusko anektovalo několik německých států, Rakousko nuceno odstoupit Itálii Benátsko a souhlasit s rozpuštěním Německého spolku

• Poporážce Rakouska uvažoval Bismarc o vytvoření Německé říše, nakonec jen vytvoření SEVERONĚMECKÉHO SPOLKU (Prusko + německé státy na sever od Mohanu) – již spolkový stát

  • 23 členských států – v čele Prusko