Vypracované otázky 2016
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Společně došlo tzv. srpnovými dekrety ke zrušení starého sociálního systému – zrušení daňových výsad či feudální povinnosti. Později byla Francie rozdělena na 83 správních departmentů. Specifickým rysem byl „boj“ proti církvi – došlo ke konfiskaci majetku či zrušení mnišských řádů.
Roku 1791 dokončilo Ústavodárné shromáždění první francouzskou ústavu, čímž se z Francie stala konstituční monarchie. Hlavou byl panovník nazývaný „král Francouzů“. Ústředním orgánem bylo Zákonodárné shromáždění (Législative) se zákonodárnou pravomocí. Hlavou výkonné moci byl král, který jednal prostřednictvím svých ministrů. Ústavodárné shromáždění se rozpustilo 30.9 1791.
Otázka č. 31 – Ústavní vývoj Francie v letech 1789 - 1799
Před Velkou francouzskou revolucí byla Francie absolutistickou monarchií. Nový ústavní systém se rodil v průběhu revoluce a lze ho rozčlenit zhruba takto:
Francie jako konstituční monarchie – září 1792, kdy Konvent vyhlásil republiku
Období Konventu – Francie republikou – mluvíme o „první republice“ (nejprve girondistický, později jakobínský a termidorský), termidorská ústava zavedla 2 sněmovny a direktorium, ale došlo k ústavní krizi, ze které vyšel vítězně Napoleon Bonaparte
Období konzulátu – od roku 1799
Ústava z roku 1791 vytvářela konstituční monarchii – moc byla rozdělena, zákonodárná byla reprezentována Zákonodárným shromážděním, v čele výkonné moci stál král (nebylo možné ho odvolat), jurisdikce náležela soudům. Volební právo (děleno na aktivní a pasivní)je omezeno majetkovým censem, takže voleb se mohlo účastnit pouze cca 20% obyvatel.
Postupně však převládaly názory, že by se Francie měla stát republikou. V noci z 9. na 10. září se rozezněly zvony, při povstání byl král zajat a uvězněn. Zákonodárné shromáždění bylo nahrazeno Národním konventem, kam mohl kandidovat kdokoli. Došlo k tvorbě frakcí:
Girondisté – umírnění, hlásili se k myšlenkám individuální svobody a ekonomickému liberalismu, v prvním Konventu jich bylo asi 165, zastupovali bohatou obchodní vrstvu
Jakobíni – radikálové, v čele Maxmilien Robespierre, původně cca 100, rekrutovali se z řad drobné buržoazie (tzv. sansculoti) zbytek se nepřidal nikam, byli nazývání „bažinou“ či „rovinou“
Konvent odsouhlasil popravu Ludvíka XVI., což otřáslo postavením Francie na mezinárodní scéně. Zároveň diskutuje o nové ústavě odpovídající republikánskému zřízení. Ta měla zároveň girondistům zajistit moc. K její realizaci ale nedošlo a pod tlakem vnitropolitických změn a mezinárodní izolace se převratem k moci dostávají jakobíni.
Girondisté, usilující o volný trh, totiž přijali zákon o volném prodeji obilí, což vedlo k růstu cen potravin. Jakobíni, opírající se spíše o chudinu a drobné měšťanstvo, naproti tomu přijali zákon o maximální ceně obilí. Girondisté se poté snažili jakobíny eliminovat, ale povstal proti nim lid a nejaktivnější poslance girondistů zatknul.