Vypracované otázky 2016
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Zahraniční politika je zaměřena na posilování pozic v Evropě, Francie se snaží vystupovat jako hegemon na kontinentu. Když Němci přestanou platit reparace, obsazují Porúři. Své vazby na středoevropské země posilují uzavřením spojeneckých smluv s Československem (1924) a Polskem (1921). Francie se taktéž stává garantem tzv. Malé dohody.
Rýnský garanční pakt – výsledek konference v Locarnu, uznání statusu quo na francouzsko-německých a
německo-belgických hranicích, garanty VB a Francie
Briand-Kellogův pakt – spojen s osobou Aristide Brianda a Franka B. Kelloga – zákaz vedení útočné války,
porušen při Německém útoku na Polsko, Briand oceněn NC za mír roku 1926
Sociální opatření z 30. let jsou spojena s osobou socialisty Léona Bluma. Je uzákoněn 40hodinový pracovní týden, nárok na placenou dovolenou či povinná školní docházka. Po Blumovi nastupuje Édouard Daladier (ten pán, co mával Mnichovskou smlouvou a říkal, jak zachránil mír v Evropě a ono nakonec prd). Po vypuknutí války Francie nepřepsala historii a byla poražena. Vzniká kolaborantský režim se sídlem ve Vichy (protože zdraví patří i pokožce!) – vichystická Francie, v jejímž čele stojí maršál Pétain.
Pátá francouzská republika
O páté francouzské republice hovoříme od roku 1958. Základní rysy této republiky jsou popsány v ústavě, která nahradila ústavu z roku 1946, a která byla přijata 4. 10. 1958. Hlavním obratem oproti čtvrté republice je přechod z parlamentní demokracie na poloprezidentskou.
Došlo k posílení exekutivy na úkor legislativy – v čele výkonné moci stojí silný prezident, volený přímo občany (což mu zajišťuje vysokou legitimitu) původně na 7, nyní na 5 let – jmenuje premiéra, ministry, může rozpustit Národní shromáždění a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Předsedá Ministerské radě (prezident, premiér, ministři zahraničí, vnitra, financí a obrany).
Samotná ústava neobsahuje oddíl lidských práv – v tomto směru odkazuje na ústavu čtvrté republiky z roku 1946 (tato část ústavy zůstala v platnosti i nadále) a na Deklaraci práv člověka a občana.
Zákonodárná moc se dělí mezi Národní shromáždění (dolní komora, volena na 5 let)a Senát (horní komora, volena na 9 let). NS je silnější komorou – na návrh vlády může přehlasovat nesouhlas Senátu. Vláda je odpovědná Národnímu shromáždění.
Vzniku páté francouzské republiky předcházela vládní krize, která souvisela s válkou v Alžírsku (1954 – 1962). Po vleklých bojích se nakonec v referendu vyslovilo 99,7% obyvatel Alžírska pro nezávislost a byl ustaven samostatný stát, v jehož čele stál Ahmed Ben Bella.
Na „domácí půdě“ se de Gaulle snažil o upevnění pozice Francie v mezinárodních vztazích. Společně s Konrádem Adenauerem se snažili překonat francouzsko-německé spory a Smlouvou o francouzsko-německém přátelství z ledna 1963 položil základy dnešnímu těsnému spojení těchto států. Aby zamezil narušení pozice Francie jako velmoci uvnitř EHS, stavěl se de Gaulle proti přijetí Velké Británie. Kromě toho vystoupila Francie roku 1966 z vojenských struktur NATO.