Vypracované otázky 2016
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vypracování spolkové ústavy a vypsání voleb (1867)
Jihoněmecké státy (Bavorsko, Bádensko, Württembersko) uzavřely se SN spolkem ochranné a spojenecké smlouvy (1866)
Spolková ústava – chyběla úprava občanských práv a svobod
Ústřední orgány:
Spolková rada – Z i V pravomoc
Říšský sněm – Z pravomoc
Prezident – pruský král Vilém I. (velitel armády, zahraniční politika)
Spolkový kancléř – Bismarck
Schválen spolkový trestní zákon (později z něj vzešel spolkový zákoník sjednoceného Německa)
Druhá německá říše
Ke sjednocení došlo po porážce Francie v prusko-francouzské válce roku 1870
Záminka: nástupnictví na španělský trůn
Španělsko nabídlo trůn Leopoldovi z katolické linie Hohenzollernů
Francie se Hohenzollernů obávala (vládli v Prusku) – Vilém I. na její nátlak na trůn nenastoupil
Francie chtěla písemně stvrdit, že Hohenzollernové se nikdy nebudou ucházet o fr. trůn
Vilém I. to odmítl a předal Bismarcovi – ten text depeše upravil tak, aby to vypadalo, že Francie Viléma I. urazila, a nechal to zveřejnit – Emžská depeše
Císař Napoleon III. vyhlásil Prusku válku
1870 porážka Francie v bitvě u Sedanu (ve Francii vyhlášena republika), kapitulace v Paříži v lednu 1871
Na základě spojeneckých smluv se války na straně Pruska zúčastnily i JN státy
18. 1. 1871 vznik NĚMECKÉ ŘÍŠE (Versailles)
Za císaře prohlášen pruský král
Ústava Německé říše:
Vstoupila v platnost v dubnu 1871 - národní stát
Většina ustanovení převzata ze Severoněmecké ústavy
Spolkové (federativní) uspořádání
Kompetence rozděleny mezi říši (cla, doprava, trestní, závazkové, směnné právo) a jednotlivé země
Nejdůležitější orgány:
Říšská rada
Nositelka suverenity říše, zástupci členských států (různý počet hlasů - podle velikosti, nejvíce Prusko)
Z pravomoc
Říšský sněm – Reichstag
Jednokomorový
Také Z pravomoc, ratifikace mezinárodních smluv, schvalování rozpočtu
Volen ve všeobecných, rovných, přímých, tajných volbách
Císař
Reprezentace navenek
V čele V moci a armády
Svolával jednání ŘR a ŘS
Skutečným nositelem V moci byl kancléř (jmenovaný císařem) - předsedal ŘR
Období od sjednocení Německa do r. 1890 spjato s Bismarckem (železný kancléř)
Nově zřízen Říšský soud v Lipsku
Německá říše zahrnovala i území obývaná jinými národy (např. anexe Alsaska-Lotrinska)
Po vítězství nad Francií se potřebovala nová Německá říše zahraničně politicky zajistit
1873: Spolek 3 císařů (N, R-U – František Josef I., RUS – Alexandr II.) – smlouva vymezovala oblasti vlivu v Evropě a měla izolovat F a VB
Berlínský kongres narušil vztahy mezi N a RUS, později se v důsledku další krize na Balkáně Rusko ještě více odcizilo a sblížilo se s Francií
1879: Dvojspolek (R-U, N) – ochrana před válkou s Ruskem