Vypracované otázky 2016
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Zákonodárnou iniciativou disponoval říšský sněm (Reichstag), který dále schvaloval říšské zákony a hlasoval o říšském rozpočtu.
Úkolem kancléře bylo vystupovat jako spojovací článek mezi říšskými orgány. Byl jmenován prezidentem a pouze jemu byl odpovědný.
Soudnictví se řídilo říšským zákonem o soudní organizaci z roku 1877. Soustavu soudů tvořily zemské, vrchní zemské a říšské soudy. Na říšské úrovni také působil nově vzniklý Říšský soud (se sídlem v Lipsku) a Nejvyšší obchodní soud.
Otázka č. 40 – Charakteristika státu a práva sjednoceného Německa
Po porážce Francie roku 1870 se k Severoněmeckému spolku přidávají i jihoněmecké státy a vzniká tak německé císařství, někdy také označované jako druhá Německá říše. Ústava byla až na dílčí úpravy přejata od Severoněmeckého spolku (a opět neobsahovala úpravu základních lidských práv). Sjednocené Německo bylo spolkovým státem, ve kterém se pravomoci v zákonodárné, výkonné a soudní moci dělily mezi říšské a zemské orgány.
Hlavním orgánem říše se stala říšská rada (Reichsrat), ve které mělo díky své mocenské převaze Prusko možnost negovat jakýkoli návrh na změnu ústavy. Spolu s říšským sněmem se podílela na zákonodárství. Od roku 1883 fungovala jako permanentně zasedající orgán.
Císařem se dle nástupnického řádu pruského království stával pruský král. Stál v čele výkonné moci a armády.
Zákonodárnou iniciativou disponoval říšský sněm (Reichstag), který dále schvaloval říšské zákony a hlasoval o říšském rozpočtu.
Úkolem kancléře bylo vystupovat jako spojovací článek mezi říšskými orgány. Byl jmenován prezidentem a pouze jemu byl odpovědný.
Soudnictví se řídilo říšským zákonem o soudní organizaci z roku 1877. Soustavu soudů tvořily zemské, vrchní zemské a říšské soudy. Na říšské úrovni také působil nově vzniklý Říšský soud (se sídlem v Lipsku) a Nejvyšší obchodní soud.
Právo v době císařství
Právní pořádek se opíral o částečně přejaté předpisy z dřívější doby, zejména spolkový trestní zákoník a obchodní zákoník. Naproti tomu docházelo k novým kodifikacím, přijaty byly postupně trestní řád (1877), občanský zákoník (Bürgerliches Gesetzbuch, 1896) a nově přepracovaný obchodní zákoník (1897). Součástí zákonodárství této doby jsou předpisy se sociální a pracovněprávní tématikou.
Za zmínku stojí zákon proti socialistům (1878) vytvářející prostor pro zásahy proti socialistickým aktivitám, dále např. zákon o úrazovém pojištění (1884) či povolení dělnických výborů (1891).
Otázka č. 41 – Periodizace vývoje Německa od roku 1918 do konce 20. století
Válka pro Německo de facto skončila 11. 11. 1918, již před samotným uzavřením příměří v Compiégne došlo k převratným změnám. Devátého listopadu abdikoval císař Vilém II. a došlo k ustanovení Rady lidových zmocněnců, v jejímž čele stál socialista Friedrich Ebert.