Vypracované otázky 2016

Skutečná státní moc však byla v rukou strany SED (Sozialistische Einheitspartei Deutschlands), která vznikla spojením komunistické a socialistické strany. Ta „přijímala rozhodnutí“, která poté státní orgány pouze uváděly do života.

Ústava z roku 1968 již výslovně zakotvovala vedoucí úlohu dělnické třídy a SED. Za základ národního hospodářství označovala socialistické vlastnictví výrobních prostředků.

Nejvyššími orgány byly: Lidová sněmovna, Státní rada (v jejím čele Walter Ulbricht, později Erich Honecker) a Rada ministrů.

SRN

viz otázka č. 42

Srovnání

kancléřská, pluralitní

přednost společného

základní práva

Otázka č. 45 – Výmarská republika – analýza ústavního systému

Viz otázka 42.

Otázka č. 46 – Výmarská republika – důvody jejího neúspěchu

1. Tvrdé podmínky Versailleské smlouvy – nezdařilo se sjednat revizi

2. Antidemokratické myšlení ve vedoucích vrstvách – stálá touha po monarchii

3. Hospodářská krize

4. Podcenění NSDAP a její propagandy

5. Mezery ve Výmarské ústavě: nebyla zde žádná hodnotová orientace, absence uzavírací klauzule (chybělo volební kvorum), snadné svržení vlády, silné postavení prezidenta, jeho nařízen pomohla nacistům k likvidaci opozice

Otázka č. 47 – Právo v období Třetí říše – základní charakteristické rysy

• Jakási dvojkolejnost právního řádu – klasický právní řád + „zájem německého národa“

• Opovržení principem rovnosti před zákonem – viz Norimberské zákony o tvorba zákonů pojata ryze účelově

• Nacistické právní předpisy vydávány v drtivé většině říšskou vládou či Vůdcem – Říšský sněm jich vydal několik pouze formálně – popření dělby moci, ta pouze v rukou vládnoucí elity

• Starší normy sice přejaty, ale nacistická ideologie je umožňovala „chápat jinak“ – jinak byly např. chápány dobré mravy atd.

• Samotný výklad práva byl podmíněn ideologicky, navíc Vůdcovy právní názory byly chápány jako nadřazený pramen práva

• Pohrdání římským právem – „zájem státu má převládat nad zájmem jednotlivce“ – rozporu s ŘP

• „V zájmu většiny“ či „pro obecné blaho“ docházelo k narušení vlastnického práva

• Trestní právo – nerespektování základních zásad trestního práva a trestního procesu, připuštění analogie, volný výklad norem, trest mohly vynášet i policejní složky – např. internace v koncentračních táborech, které byly pod správou SS

Otázka č. 48 – Proces uchopení moci nacisty (příčina, legalita, důsledky)

Časté střídání vlád a s ním spojená politická nestabilita byly běžnou realitou Výmarské republiky. Ve spojení s Němci potupně vnímaným Versailleským systémem a dopady hospodářské krize byly tyto faktory ideálním „podhoubím“ pro extremistická hnutí. (viz otázka 50). Není proto divu, že v roce 1930 dostala Hitlerova NSDAP 18% hlasů a v roce 1932 volby opanovala. Po zákulisních jednáních byl Adolf Hitler 30. 1. 1933 jmenován kancléřem.