Vypracované otázky 2016

V červenci 1943 se Spojenci vylodili na Sicílii. Pocit ohrožení přiměl Mussoliniho svolat Velkou fašistickou radu, která však vyzvala krále, aby převzal veškerou moc – vyslovila nedůvěru Mussolinimu, který 25. 7. 1943 abdikoval. Král převzal moc a zrušil Velkou fašistickou radu, Komoru italského svazu a korporací i další fašistické organizace. Začátkem září došlo k uzavření kapitulace.

Na většině území, které stále ovládali Němci, byla zřízena Italská sociální republika – Republika Salo. Do čela tohoto loutkového státu byl postaven Mussolini, platila pro něj podobná hodnocení jako pro fašistickou Itálii. Vzhledem k tomu, že hlavní aktivita Spojenců již neležela v Itálii, fungoval tento stát až do dubna 1945.

Někdy také nazývána „druhé risorgimento“:

• Úřednicko-vojenská vláda maršála Pietra Badoglia

• Král zrušil fašistickou stranu a Velkou fašistickou radu (+ Mussolini zatčen a internován)

• Zanikly i Komora svazů a korporací a zvláštní soud

• Po váhání v říjnu vyhlášení války Německu

• Zrušeny rasové předpisy

• Obnoven pluralitní systém politických stran

• Začala očista státního aparátu

Nová republikánská ústava byla přijata roku 1947 a účinná byla od 1. 1. 1948.

Otázka č. 51 – Ústavní, právní a politický systém fašistické Itálie

Viz otázka č. 50

Otázka č. 52 – Charakteristika ruského státu a práva v období od 16. století do roku 1917

Budování centralizovaného ruského státu, vznik absolutismu (samoděržaví) od 14. století
do poloviny 19. století

Proces centralizace státu byl zahájen za vlády Ivana IV. Hrozného (1533 – 1584). Provedl řadu sociálních a politických reforem, zaměřených na likvidaci důsledků bojarské moci (proces integrace šlechty):

• Opričniny – osobní država panovníka, nejúrodnější oblasti; opriční vojsko

• Zemštiny – její správa podléhala bojarské dumě

Právní památky: Carský suděbnik (1550), Stoglav (1551), Sobornoje uloženije zakonov (kompletní souhrnná kodifikace práva)

1613: Michail Romanov carem (Romanovci 1613 – 1917)

1654: Perjaslavská smlouva – k Rusku připojena jako autonomní oblast Ukrajina

17. století: lidová povstání, role poradní duma (reprezentace bojarů)

Petr I. (1689 – 1725) vytvořil absolutní byrokratickou monarchii. Jeho hlavní oporou bylo vojsko. Začal ale ukládat nové daně (např. z hlavy), což vedlo ke vzpourám rolníků. Získal přístup k Baltskému moři. Ve 2. polovině 18. stol. se absolutismus dostává do osvícenství, jehož nejvýznamnější představitelkou byla Kateřina II. Veliká. V roce 1812 vpadla do Ruska Napoleonova Velká armáda (generál Kutuzov – bitva u Borodina). Po Napoleonově pádu se Rusko stalo vůdčím členem Svaté aliance. Skrze tzv. rolnickou reformu bylo zrušeno nevolnictví (1861; shora – carismem).