Vypracované otázky 2016

Prvním všesvazovým trestněprávním předpisem byly Základní zásady trestního zákonodárství SSSR a svazových republik (1924), zbytek upravovaly zákoníky jednotlivých svazových republik.

Zásahy do vlastnického práva a pojetí vlastnictví v SSSR

K prvnímu porušení vlastnického práva v Rusku došlo ihned s vydáním dekretu o půdě – veškerá půda se stávala státní. Zároveň byl vydán dekret O zákazu dědění. Za předpokladu, že vše bude „veřejné“, bylo nevyhnutelné, že se i ostatní hospodářská odvětví dostala do státního vlastnictví. V květnu 1918 byly znárodněny hutě a kovodělné podniky, do konce roku 1920 byly znárodněny veškeré podniky, které měly více jak 5 či 10 osob.

Zásahem do vlastnického práva bylo i zavedení tzv. prozdrazvjorstky dle které byli rolníci nuceni odevzdat veškeré přebytky hospodářské výroby. To logicky vedlo k poklesu jejich aktivity (nebyli nuceni dělat „navíc“). Toto opatření bylo zrušeno 21. 3. 1921, nahrazeno bylo naturální daní (fixní stanovení toho, kolik musí každý rolník odevzdat – když vyprodukoval víc, víc mu zůstalo – lepší motivace). 17. 5. 1921 byly malé podniky navráceny jejich původním majitelům a došlo tak alespoň k drobné možnosti soukromého vlastnictví.

Celkový ráz sovětského pojetí vlastnictví byl dán marxistickou ideologií. Vše mělo být ve státním vlastnictví, proto bylo soukromé vlastnictví omezeno na minimum. Platí to hlavně pro hospodářskou oblast, kde byla např. půda pouze ve státním vlastnictví.

Otázka č. 56 – Prameny sovětského práva po revoluci

Ihned po revoluci dochází k distancování se od předrevolučního práva – nutnost co nejdříve nějakým způsobem právně ošetřit základní oblasti společenského života. II. všeruský sjezd sovětu přijímá říjnové dekrety. Ještě před nimi však vydává prohlášení Dělníkům, vojákům a rolníkům!, ve kterém deklaruje přechod veškeré státní moci do rukou sovětů.

listopad 1917 – vydání Deklarace práv národů Ruska:

Ta stanovovala zásady národnostní politiky v těchto bodech:

1. rovnost a svrchovanost národů Ruska

2. právo národů Ruska na sebeurčení

3. zrušení národnostních výsad

4. svobodný rozvoj národnostních menšin

Dalšími opatřeními z tohoto období byly zejména Dekret o osmihodinové pracovní době, Dekret o rozvodu manželství (stanovoval rozvod jako jedinou možnost zrušení manželství) či Dekret o občanském sňatku, o dětech a o vedení matrik.

V roce 1918 byl přijat zejména dekret O přesném dodržování zákonů (přijal ho VI. všeruský sjezd sovětů, který zasedal v listopadu 1918, přesné datum jsem nenašel), dle kterého bylo (jak už z názvu vyplývá) nařízeno co nejpřísněji dodržovat zákony, které bylo možno porušit pouze v boji s kontrarevolucí. Vyskytoval se v něm pojem revoluční zákonnosti – tedy že zájmy revoluce stojí nad obecně platným právem. V roce 1918 spatřují světlo světa také první dva zákoníky – Kodex zákonů o práci a Kodex zákonů o matrikách, rodinném, manželském a poručenském právu (rodinný zákoník).