Vypracované otázky 2016
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Přelomovým dokumentem tohoto právního odvětví se stal Občanský zákoník RSFSR z roku 1922.
Rodinné právo
Ihned po revoluci byl vydán Dekret o občanském sňatku, dětech a vedení matrik, který sekularizoval manželství či zrovnoprávnil manžely. Prvním kodexem sovětského práva vůbec se stal Kodex zákonů o matrikách, manželském, rodinném a poručnickém právu z roku 1918. Církevní sňatky dle něj nezakládaly oboustranná práva, pro plnoprávné manželství byla nutná registrace u místního sovětu.
Pracovní právo
Taktéž ihned po revoluci byl vydán Dekret o osmihodinové pracovní době (aby chudáčci dělníci nebyli vykořisťování kapitalistickými tyrany, kteří postrádají jakékoli svědomí!). Vzniká také pracovní zákoník, který zavedl vznik pracovního poměru na základě pracovní smlouvy (kolektivní x individuální). Ten samý zákoník také zavádí sociální pojištění.
Pozemkové právo
Říjnový dekret o půdě zrušil veškeré soukromé vlastnictví půdy. Podobně jako u ostatních odvětví bylo i toto ošetřeno zvláštním zákoníkem – pozemkový zákoník z roku 1922. Ten stanovoval zásadu, podle které mají na půdu nárok všichni, kteří ji chtějí obdělávat vlastníma rukama. Subjektem užívání půdy však nebyl jedinec ale kolektiv. Existovaly také tři způsoby obdělávání půdy – občinný, dílcový a kolektivní.
Kolchozní právo
Soubor pravidel regulujících vztahy spojené s organizací a činností kolchozů. Vznik tohoto odvětví je spojen s kolektivizací v na koni dvacátých a za začátku třicátých let. Dokumentem k tomuto oddílu se vztahujícím je usnesení ÚVV a RLK SSSR O kolektivních hospodářstvích (kolchozech).
Trestní právo
Používání trestních norem v porevolučním období bylo možné pouze s přihlédnutím k revolučnímu svědomí a revolučnímu právnímu vědomí – subjektivní, značně nejednotné a snadno zneužitelné.
Prvním pokusem o systematizaci trestního práva se staly Vedoucí zásady trestního práva RSFSR z prosince 1919. Hodnocení trestného činu záviselo na stupni nebezpečnosti pachatele. Na Vedoucí zásady navázal trestní kodex RSFSR z roku 1922. Ten byl rozdělen na obecnou a zvláštní část. Zvláštní část obsahovala 8 hlav seřazených podle stupně společenské nebezpečnosti:
Protistátní trestné činy
Služební trestné činy
Porušení pravidel o odluce církve od státu
Hospodářské trestné činy
Trestné činy proti životu, svobodě a důstojnosti člověka
Majetkové činy
Vojenské trestné činy
Porušení pravidel chránících zdraví lidu, veřejnou bezpečnost a veřejný pořádek
Článek číslo 10 zaváděl princip analogie. Stanovoval, že při absenci konkrétní právní normy je soudce nucen vyhledat normu, která je skutkovou podstatou nejbližší – porušení zásady „nulla poena sine lege.“
V roce 1922 vychází také kodex trestního práva procesního. Trestní řízení dle něj mohlo být zahájeno z iniciativy občanů, správních organizací či úřední osoby namísto orgánu činného v trestním řízení.