Vypracované otázky 2016

Další složkou je ius honorarium – praetorské právo. Hlavním pramenem tohoto práva byla edicta (viz výše). Spory rozsuzoval praetor nejprve pomocí legisakčního procesu, později podle formulového, případně mimořádného (extraordinatio cognitio).

Ius gentium – tvořeno skrze edicta praetoris peregrini (cizineckého praetora), vytvořeno kvůli personalitě práva.

Otázka č. 2 – Charakteristické znaky práva v období starověku

Charakter práva byl obyčejový, postupně doplňovaný jednotlivými nařízeními a ustanoveními. Právo (stejně jako stát) je chápáno jako výtvor bohů. Prvkem starověkého práva je také odraz v sociálním rozvrstvení společnosti. Samotné normy se nejčastěji dotýkají trestního práva, jsou však velmi kazuistické. Kodifikované trestní normy jsou postihovány z úřední povinnosti (ex offo). Při dokazování viny se často spoléhalo na ordály, kde měly o vině či nevině rozhodovat zásahy nadpřirozených sil.

Otázka č. 3 – Charakteristika vývojových etap středověkého státu

1. Raně středověké (patrimoniální státy)

   • Dlouhodobé oslabování dřívějších rodových a kmenových struktur

   • Vliv státních institucí převážil nad rodovými orgány

   • V Z Evropě začaly vznikat státy už v 1. pol. 1. tis. n. l.

   • Monarchie s nerozvinutou sociální strukturou

   • Vojenští náčelníci se stali knížaty, či králi

   • Z vojenských družin a církevních hodnostářů se vyvinula světská a duchovní šlechta → feudalita

   • Rozhodující masa obyvatelstva byla zpočátku osobně svobodná

   • V jisté míře se udržovalo otroctví

   • Lidé se dostávali do ekonomické i osobní závislosti na představitelích nové moci → závislé obyvatelstvo

   • Území nebylo příliš stabilizované

   • Panovníci považovali stát za své vlastnictví → patrimoniální pojetí státu

   • Panovnická hodnost se zpočátku dědila podle principu seniorátu (stařešinského řádu), později to bylo nahrazeno právem primogenitury

   • Panovník v pozici nejvyššího ochránce míru

     • Měl moc zákonodárnou, výkonnou i soudní

2. Státy rozvitého středověku

   • Rozvoj klasické feudální ekonomiky

   • Agrární charakter

   • Beneficia, léna

   • Panovník zeslábl na úkor moci jednotlivých feudálů → úděly

   • Feudální politická rozdrobenost = oslabení centrální moci

   • Feudálové spravovali své majetky samostatně → podobný aparát jako panovníci

   • Intenzivnější zakládání měst

3. Státy v době pozdního středověku (stavovské monarchie)

   • Stát = samostatná právnická osoba

   • Nositel suverenity = panovník + stavovský reprezentativní orgán (parlament, generální stavy)

   • Právo branného odporu → v případě, že by panovník porušoval privilegia šlechty

   • Výkyvy kolem pomyslné mocenské rovnováhy

   • Ústřední orgány ovládli příslušníci šlechty a vysokého kléru

   • Vznik orgánů ustanovených panovníkem

   • Zdokonalování územní a místní samosprávy

Otázka č. 4 – Charakteristika práva v období středověku