Vypracované otázky 2016
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Boj o investituru – spor o dosazování vysokých církevních hodnostářů, spor vyřešen r. 1122 konkordátem wormským, investitura rozdělena na církevní a světskou
Vrchol boje o investituru nastal v 11. století za papeže Řehoře VII., který soupeřil s Jindřichem IV. – vydání díla Dictatus papae, manifestu křesťanské teokracie a papeženského absolutismu, Jindřich nucen potupně cestovat do Canossy.
Velké schizma (1054) rozdělení církve na katolickou (na Z) a ortodoxní či také pravoslavnou (na V)
Pax Dei – „boží mír“, zákaz bojů od středy do neděle, dále v době adventní a postní
Gratianův dekret (12. Stol.) – sepsání a výklad kanonických norem boloňským magistrem Gratianem, ovlivnil pozdější vývoj kanonického práva ve středověku, dále ho rozvíjí: Liber extra (autorem Řehoř IX.) a Liber sextus (autorem Bonifác VIII.), završením kodifikace kanonického práva je Corpus iuris canonici z roku 1580.
Boj o supremaci – snaha církve o nadvládu nad světskou mocí, ideologickým zdůvodněním teorie dvou mečů – jeden měla mít světská moc, druhou církev, dle církve však oba náleží církvi, která poté jeden propůjčuje světským panovníkům, představitelem papež Bonifác VIII., který vydal bulu Unam sanctam namířenou proti Filipu IV. Sličnému, v tomto měření sil však církev neuspěla a postupně dochází k úpadku papežské stolice a papežskému schizmatu.
Otázka č. 7 – Podoby lenního systému ve středověké Evropě
Základy lenního systému položeny ve Francké říši v 8. – 9. století, postupné přenášení do ostatních částí Evropy.
3 typy léna: (samotné léno byla většinou půda, mohlo se však jednat o úřad či práva)
Prekarium – léno udělené do dočasného vlastnictví (možnost odnětí)
Beneficium – léno udělená doživotně či jinak časově omezena
Feudum – léno udělené dědičně
Jiný systém lenních vztahů na kontinentě a v Anglii:
„Vazal mého vazala není mým vazalem“ (kontinentální Evropa)
„Vazal mého vazala je mým vazalem“ (Anglie)
Lenní přímus – charakteristický pro SŘŘ – povinnost panovníka do roka, šesti týdnu a tři dnů udělit uprázdněné léno jinému vazalovi – panovník tedy nemohl půdu koncentrovat ve svých rukou a zvyšovat tak svou moc (na rozdíl od Francie)
Princip subfeudace - vazal dá kus svého jemu podřízenému vazalovi – tvorba jakési pyramidy
Úprava lenního systému např. v Sachsenspiegel či v Libri feudorum
Otázka č. 8 – Charakteristické rysy středověkých stavovských států
Stavovská struktura se plně rozvíjela až v době vrcholného středověku, vrcholu dosáhla v pozdním středověku. Ke vzniku oddělených stavů docházelo vzhledem k rostoucí moci šlechty a rozvoji měst, společným motivačním faktorem byl podíl na moci, který oba stavy vyžadovaly.
Také vzrůstající moc duchovenstva rezultovala v jeho podíl na moci. Moc panovníka byla tedy omezena stavovským shromážděním, v krajním případě disponovala šlechta právem branného odporu (ius resistendi, toto právo například zakotveno ve Zlaté bule Ondřeje II. Z roku 1222).