Vypracované otázky 2016

přirozenoprávní koncepce vyžadovala dělbu státní moci (Locke a Montesquieu – O duchu zákonů), podíl obyvatelstva na řízení státních záležitostí a osobní svobodu

Vznik konstitucionalismu = úsilí o odstranění absolutismu

• Snaha o vymezení základních státních principů do ústav, jenž byly schvalovány parlamenty (volenými orgány

• Nezávislé sody

Vznik velkých kodifikací – obsahují přírodou daná a zdravým rozumem poznatelná práva

-princip rovnosti před zákonem

- namířené proti feudálnímu uspořádání

- př. : Code civil (1804, Francie, Napoleon) a Rakousko (ABGB, 1811)

Otázka č. 13 – Srovnání moderního práva a práva feudálního

Otázka č. 14 – Revoluce let 1848 až 1849, vývoj v jednotlivých zemích, celoevropský význam

Ačkoli se v jednotlivých zemích vyvíjely revoluce odlišným způsobem, lze říci, že jejich jednotícím kritériem byla národně osvobozenecká hnutí – „jaro národů“ – nicméně požadavky byly odlišné. Některé národy (Němci, Poláci) toužily po vytvoření vlastního národního státu, jiné (Češi, Maďaři) usilovaly o větší míru autonomie. Dalšími aspekty těchto revolucí byly:

• Snaha o likvidaci feudálních přežitků – důsledek průmyslové revoluce

• Nespokojenost s politickým uspořádáním – úsilí o získání politických práv

• „Odpor“ k vládnoucím dynastiím – právo národů na svobodu a samostatnost

Ve většině státu se tedy prolínala národní, sociální a ekonomická hlediska.

Rok 1848 v Německu

Na konci 40. let vládla v Německu napjatá politická situace, první zprávy o revolučních vystoupeních ve Francii či Itálii tak vyvolaly snahu o odstranění policejních metod vládnutí, zakotvení volebního práva a respektování dalších občanských svobod. Brzy byl ustanoven Vorparlament ve Frankfurtu nad Mohanem (v budově Paulskirche), jehož hlavním úkolem mělo být přijetí ústavy, kde se však překážkou ukázal střet maloněmecké (ze strany Pruska a spojenců) a velkoněmecké (státy jihu Německa a Rakousko) koncepce sjednocení.

Řešením byla velkoněmecká koncepce, ovšem za podmínek, které Rakousko nemohlo přijmout. Samotná koruna byla nabídnuta pruskému králi, ten ji však nepřijal. Po opadnutí revoluční vlny došlo k postupnému odbourávání ústavních vymožeností, nicméně status quo z dob předrevolučních nebyl navrácen úplně (např. V Prusku byla roku 1850 vyhlášena oktrojovaná ústava).

Překážkami sjednocení byly zejména: rakouský vliv na německé federaci, obava Ruska a Francie z velkého a silného Německa.

Rok 1848 ve Francii

Roku 1830 vzniká ve Francii červencová monarchie s Ludvíkem Filipem v čele. Země ekonomicky vzkvétala, ale lidé se dožadovali reformy volebního práva. Jednu z demonstrací nechal panovník potlačit ozbrojenými složkami, proti tomu lid povstal a Ludvík Filip by nucen abdikovat a uprchnout. Došlo k vytvoření prozatímní vlády a k přípravě voleb do Ústavodárného shromáždění. V listopadu byla přijata nová ústava a Francie se stala druhou republikou. Do čela se dostal Ludvík Bonaparte, synovec Napoleona.