Vypracované otázky 2016

Snahou o úpravu organizace říše se stala Zlatá bula Karla IV. z roku 1356:

• Vydána jako reakce na mocenský vzestup knížat, především kurfiřtů o snahu o zajištění císařské hodnosti pro Lucemburky o ustanovení volby 7 kurfiřty (král český, vévoda saský, falckrabí rýnský, markrabí braniborský – světští, arcibiskupové mohučský, kolínský a trevírský – duchovní)

• Kurfiřtům přiznána rozsáhlá práva v oblasti ekonomie, správy či soudnictví (fakticky mohli nad svými územími vládnout neomezeně), posílení šlechty na úkor měst

Prameny práva

Základem byly germánské právní obyčeje a prameny z franské doby (leges barbarorum a jednotlivé královské zákony).

Výskyt říšských právních předpisů se datuje do 12. století. Do právních pramenů můžeme zahrnout konkordát wormský (1122, upravoval mj. udělení lenních statků duchovním hodnostářům), dále 2 říšské zákony ze 13. stol.:

• Confoederatio cum principibus ecclesiasticis (1220) – zakotvení privilegií duchovenstva, např. ochrana prelátů před říšskými fojty, uznání suverenity církevní jurisdikce v prelátských městech

• Statutum in favorem principum (1232) – zakotvení privilegií šlechty, vesměs podobná těm, které udělil duchovenstvu

Pozn.: „říšské zákony z let 1220 a 1232“

Dalšími právními prameny byly: Zlatá Bula Karla IV., Říšské policejní zřízení (1530), zemské míry (tzv. landfrýdy) či Constitutio criminalis Carolina (1532) doplňující partikulární hrdelní řády jednotlivých částí říše:

• Trestní zákoník vycházející z jihoněmeckého práva a recipovaného římského práva

• Připuštění analogie či práva útrpného

• Omezil libovůli soudců a stanovoval průběh trestního řízení

• Platil až na výjimky do 18. století

Právní knihy – soukromé sepsání převážně obyčejového práva:

• Sachsenspiegel (1215 – 1235) – autorem Eicke von Repkow, zdrojem východosaské právo, předpisy z oblasti zemského a lenního práva

• Schwabenspiegel (1275) – sepsání říšského práva (širší záběr než Sachsenspiegel)

Otázka č. 10 – Význam revolucí 16. – 19. století

S rostoucím vlivem městské buržoazie a sociálním změnám dochází k bojům za nové společenské uspořádání. Šlechta, která i nadále ztrácela podíl na moci, se začala bouřit a dochází k revolucím.

Nizozemsko

Příčin sporu v Nizozemsku bylo několik. Spolu s Itálií byla tato oblast jedna z nejrozvinutějších v Evropě (námořní obchod, soukenictví), patřila však Španělsku (od roku 1516), které se své provincie snažily ekonomicky vyždímat (španělský král Filip vypsal zvláštní daň na obchod a prodej nemovitostí – tzv. Alcabala). Zároveň se snažil omezit moc šlechty na správu země. Situaci nepomohlo ani náboženství – Španělé byli katolíci, zatímco v Nizozemí frčel kalvinismus. Celý spor lze periodizovat do 3 fází: