Vypracované otázky 2016
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Do boje se zapojuje vysoká šlechta – ale první se podrobuje (představitelé Vilém Oranžský, hrabě Egmont či admirál Hoorn)
Připojuje se nižší šlechta
Vysoká a nižší šlechta uzavírají tzv. Svaz kompromisu, tedy jakýsi „politický program.“ Do boje se po nich přidává i střední vrstva (jejich radikální složky – gézové - z fr. Gueux - žebráci). Španělský král Filip proti nim vysílá svého místodržícího – vévodu z Alby, který chce obnovit absolutismus. Roku 1572 vypuká revoluce v severních provinciích, roku 1576 v jižních. Obě oblasti uzavírají tzv. Gentské smíření – dohodu o jednotném postupu. Roku 1581 vznikají ze severních provincií tzv. Spojené nizozemské provincie – Španělsko je však uznává až Vestfálským mírem. Jedním z důsledků revoluce je odcizení severu a jihu, což vyústilo v nezávislou Belgii v roce 1830.
Anglie
V Anglii byl panovník limitován parlamentem. Ekonomický rozmach, rozvoj námořního obchodu atd. logicky vedly k vzestupu moci buržoazie. V roce 1601 se stává králem Jakub I. Stuart, který chtěl vládnout absolutisticky (o parlamentu prohlásil, že je „shromážděním králových služebníků“) – spory.
Na něj navázal i jeho syn Karel I. Ten potřeboval pro vedení válek finance, proto o ně musel nejdříve požádat parlament – ten mu předložil Petition of Right (omezení některých králových práv a obhájení parlamentních výsad) - král ji přijal, ale roku 1629 parlament rozpustil a vládl bez něj až do roku 1640. Snaha o zavedení státní anglikánské církve ve Skotsku se stala rozbuškou pro válku mezi ním a Anglií (na kterou byly opět potřeba peníze – král svolává parlament). Ten mu však finanční pomoc odmítá a proto ho král rozpouští po 18 dnech – „krátký parlament.“ Pomalu dochází k občanské válce (3 etapy):
Vývoj občanské války
1640 – 1642: Král svolává nový parlament (zasedal až do roku 1653 – „dlouhý parlament“ – nepřátelsky naladěn, centrum protikrálovské opozice), král potřeboval peníze, proto přijal řadu ústupků ve prospěch parlamentu, nakonec však parlamentu roku 1642 vyhlásil otevřený boj
1642-1649: Boje mezi králem a parlamentem, v čele parlamentu Oliver Cromwell, král nakonec poražen a popraven – Anglie se stává roku 1649 republikou
1649 – 1660: Anglie republikou, od roku 1656 Cromwell „lordem protektorem“, vytvoření Nástroje vlády, po Cromwellově smrti dochází k podpisu Bredské deklarace – restaurace Stuartovců a nástup Karla II. na trůn
Důsledkem občanské války bylo zejména posílení moci parlamentu a oslabení moci panovníka. Tyto změny později vyústily v podepsání Habeas Corpus Act (1679) a Bill of Rights (1689). Roku 1707 došlo ke spojení Anglie a Skotska.
Vznik spojených států amerických
13 kolonií
4. 7. 1776: Deklarace nezávislosti (autorem Thomas Jefferson) kolonisté vypovídají věrnost anglickému králi, argumentem bylo, že nedodržuje-li král základní práva jako život, svoboda či budování štěstí, má lid právo hledat jinou formu vlády – dochází k válce o nezávislost, která trvala do roku 1783, kdy Spojené království uznalo suverenitu USA Pařížskou smlouvou (zlomovým momentem bitva u Saratogy).