Vypracované otázky 2016

Wergeld - finanční náhrada, která byla stanovena pro každého člověka a která musela být zaplacena jeho rodině, pokud byl zavražděn anebo kterou naopak sám musel zaplatit, pokud se dopustil vraždy. Jedna třetina z něj připadala státu jako tzv. fredus

Období vrcholného středověku neznamenalo nějaký výrazný posun, nicméně docházelo ke stále častějším fixacím v písemné podobě (např. Velká ordonance z roku 1357).

Nejvýraznějšími změnami bylo rozšíření okruhu deliktů stíhaných ex offo. Rozdíl nastal také ve výkonu trestu – zatímco šlechtici byli popravování důstojně stětím, ubožáčky nevolníky ti šmejdi třeba lámali na kolo.

V období pozdního středověku dochází k vytváření trestních zákoníků, nicméně charakter trestního práva zůstává stejný. Změnu v chápání smyslu trestu – snahu o nápravu a výchovu – přináší až osvícenský absolutismus.

Soudní řízení

V patrimoniálních státech náležela soudní moc panovníkovi – mohl rozhodovat spory sám nebo se nechat zastupovat svými úředníky. V důsledku posilování šlechty či stoupajícímu vlivu měst začínají v období vrcholného středověku vznikat nové soudní orgány, které již nebyly vázány přímo na osobu panovníka (šlechtické soudy, městské soudy).

V období pozdního středověku začíná docházet k zjednodušení a profesionalizaci soudů – např. soudci museli mít alespoň základní právnické vzdělání atd. Současně dochází k omezování moci šlechty v oblasti soudnictví.

V oblasti dokazování se vedle „klasických“ postupů (výpovědi svědků, zkoumání listin…) hojně využívalo také iracionálních důkazních prostředků – zejména ordálů – sakrální prostředek k nalézání práva prostřednictvím tzv. božího soudu (iudicium Dei). Podle tehdejších představ zasahoval Bůh jako ochránce práva osobně do právního sporu a dával znamení o vině či nevinně obžalovaného. Stejně tak se využívalo i právo útrpné (tortura) – mučení při výslechu.

Inkvizice – instituce katolické církve pro potlačování hereze, vykonstruované procesy, ve kterých se obvinění v důsledku mučení doznávali i k činům, které nespáchali

Otázka č. 21 – Změny v právu v době absolutistických monarchií

Se změnou státoprávního uspořádání dochází i ke změnám tvorby práva. Mizí vydávání právních předpisů zemskými sněmy, zákonodárná moc leží především v rukou panovníka.

• Dochází k unifikaci právních řádů – odstraňování místních právních systémů a rušení lokálních privilegií a výsad

• První velké kodifikace – vliv římského práva a humanismu, ve střední Evropě i přirozenoprávních koncepcí

  • Zahrnující veškeré platné právo

  • Sobornoje uloženije zakonov

  • Svod zakonov suščestvujuščich (1835)

  • Pruské zemské právo (APLP - 1794) o „ kodifikace jednotlivých právních odvětví

  • Velké ordonance Ludvíka XIV. (1667, 1670, 1673 – civilní proces, trestní proces, obchodní právo)

  • Ordonance Ludvíka XV. (1731, 1739, 1741 – testament a darování)

  • Středoevropské kodifikace = i později = základ moderního práva